STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Broken promise

18. ledna 2014 v 14:13 | adminka osobně (princessjasminabrony.deviantart.com) |  CZ Creepypasty

Bylo jedno překrásné odpoledne. Bylo zrovna léto, krásné modré nebe, zcela bez mráčku. Něco malého, malý "balíček" se objevil před jedním domem v malém městečku. Nechal ho tam někdo velmi hbitý. Položil hýbající se zavinovačku, rychle zazvonil a jak se rychle objevil, tak rychle zase zmizel. Dveře se otevřely a objevila se hlava asi třicetileté ženy.



"Halo?", zeptala se mírným hláskem, ale na dohled nikdo nebyl. Byla tím velmi zmatená a tak se začala rozhlížet všude okolo. Koukla se ke svým nohám a trošku se zalekla. U nohou jí ležela malinká, asi rok stará holčička. Měla krásně blonďaté vlásky, větší část ofiny měla spuštěnou přes pravé oko, nad levým měla sponku.



"Charlesi! Pojď sem rychle!", otočila se a zavolala na svého manžela. Za pár vteřin se objevil muž s hnědými vlasy, jen asi o dva roky starší, než jeho manželka.



"Ano Rose?", zeptal se a potom se kouknul k jejím nohám. Uviděl malou holčičku a okamžitě se zeptal Rose, co to má znamenat. Když mu odpověděla, že neví, přemýšleli, co s holčičkou udělají. Nakonec se rozhodli, že malou holčičku adoptují. Rose totiž nemohla mít děti, ale dítě si vždycky přála. Vyndali holčičku ze zavinovaček. Všimli si na ní docela zajímavé maličkosti - měla delší, špičaté uši, jako elfka. Přitom se chovala jako člověk, žádné zvláštnosti. V zavinovačce byl také schovaný dopis s jejími informacemi, podle nichž se zjistilo, že její jméno je Jasmin, docela se to i k ní hodilo a jim se to líbilo. Dokonce tam bylo i něco málo napsáno, proč se objevila u nich. To je však nezastrašilo a i tak jí vzali dovnitř jako vlastní.




Po tomto dni, který byl pro malou Jas, Charlese i Rose velmi psychicky náročný, konečně nadešel večer. Jas věděla, že je pryč od svých skutečných rodičů, takže téměř celý den proplakala a pro její nové rodiče byl šok, že jim bylo darováno dítě. Rose dala nakonec večer malou Jas do pokoje pro hosty, protože neměli postýlku, a popřála ji dobrou noc. Když zhasla a odešla, vedle téměř spící Jas se objevila jí velmi podobná silueta, nebo spíše něco jako duch. Jas si jí všimla, chvíli vypadala vyděšeně, ale když zjistila, že tento duch po chvíli opět usnul, usnula nakonec taky.



Jas se naučila velmi rychle mluvit. Též nechtěla kočárek ani vidět. Raději si všude chodila po svých. Žádné z dětí v okolí nebylo tak aktivní. V den jejích třetích narozenin (zatím netušila, že je má) ji vzal její nový tatínek ven. Malá Jas ráda chodila ven, a tak nic nenamítala.

Když opět došli domů, bylo všude zhasnuto. To bylo Jas divné a tak se šla podívat do obýváku, kde se po vkročení světla rozsvítila a všude létaly konfety.



"Všechno nejlepší, Jas," zvolala vesele Rose. Jas se rozhlédla. Na stole byl dort s trojkou jako svíčkou. Rose si dala Jas do náručí a pořádně se s ní pomazlila. Po krátké oslavě se opět ozval Charles.



"Jas, rozhodli jsme se, že by ses měla častěji vídat s ostatními dětmi, a tak jsme se rozhodli, že budeš chodit do školky."



"C-cože? Ale budete tam se mnou, že jo?" zaprotestovala Jas se slzama v očích.



"Možná pár dní. Musím zase začít chodit do práce," odvětila přívětivě Rose a nakonec Jas nezbývalo nic jiného, než souhlasit.



A tak 1. září začala Jas chodit do školky. Jaknile vstoupila do třídy, přišla k ní holčička s tmavě hnědými, po ramena dlouhými, rozdrbanými vlásky.



"Ahoj, já jsem Zoey, budeme si spolu hrát?" zeptala se nejisté Jas. Pak se ovšem zarazila. "Co to máš s ušima?" zatvářila se Zoey zmateně. Chvíli si je prohlížela a pak se zasmála. "Vypadáš jako elf, chtěla bych mít za kamaráda elfa."



Jas se taky taky usmála a šla si s dívenkou, která se představila jako Zoey, hrát.



Opět minulo pár let, Jas se vyměnili zoubky. Samozřejmě začala chodit do školy, do které chodila spolu se Zoey, nyní její nejlepší kamarádkou. Myslelo jí to mnohem rychleji, než ostatním a zatímco oni počítali pracně na prstech, ona už dávno věděla odpověď. Vycházela tedy s velmi dobrými známkami.



Na druhém stupni začala mít Jas trochu problémy s dějepisem a Zoey zase se zeměpisem a matikou. A tak si navzájem pomáhaly. Ale jinak jim pořád škola šla dobře a všichni si toho cenili, protože věděli, že ony to jednou dotáhnou určitě hodně vysoko. V deváté třídě však pro obě nastal obrovský zvrat - Zoeyny rodiče se rozvedli a její matka si jí vzala k sobě, takže se odstěhovaly.



Poslední den, kdy se Jas a Zoey viděly, byl pro obě nejtěžší den v životě. Za ty roky si k sobě vytvořily sesterský vztah a obě začaly brečet, když už Zoey odjížděla. Jas jediná další lepší kamarádka Clary šla po prázdninách na zdrávku, takže věděla, že brzo bude úplně sama.




Poté přišla střední škola. Nová třídní měla samozřejmě trochu proslov o její chytré hlavičce a jejích špičatých uších. Třída věděla, o čem to je, takže aby se to neprotahovalo, odpřísahla, že si z ní srandu dělat nebudou.




*Zimní prázdniny, někde jinde*

Normálně velmi klidná dívka s překrásnýma modrýma očima a blonďatými vlnitými vlasy se plížila pod rouškou noci k jednomu z domů, ke kterému chtěla již odpoledne, ale rozhodla se počkat na teď. Hlava jí duněla bojem, který vedla s tou zvláštní bytostí, která v ní zmizela. Věděla, že svého činu bude litovat... zároveň však věděla, že ji její bývalý kamarád sprostě zradil... To nemohla nechat jen tak. Konečně byla na místě. Zazvonila. Pozval jí navečer k sobě, že se můžou koukat na filmy, když jeho rodiče nejsou doma.



"Kurio! Jsi tady!" otevřel dveře a pustil jí dovnitř. Hned jak se k němu přiblížila, opět pocítila tu vlnu vzteku a znovu se jí v hlavě objevil den, kdy jí zradil. Šli spolu do obýváku. Upravila si vlasy tak, že si dala jeden neposlušný pramen za své špičaté ucho. "Tak co si pustíme? Mám tu Eragona, Pána prstenů, Já robot-"



"Jo, to by šlo. To tam dej," usmála se Kuria nevinně. Tak moc se těšila, až si to s ním vyřídí. Ale vždyť mu přeci odpustila... Ne, nejde mu odpustit, porušil přeci svůj slib! Za chvíli se vrátil i s miskou popcornu a přisedl si k ní. Koukali spolu na film a Kuri neušlo, že si k ní přisdával stále blíž.



Nakonec jí obejmul okolo boku a vášnivě ji políbil. To ji trochu zaskočilo, i když počítala s tím, že se to nejspíš stane. Nevědomky jak, jako by jí to ten nový hlas radil, se jí znovu přehrála ona scéna, kterou nějak donutila "pustit" i jemu. Okamžitě se od ní odtáhl a vypadal vyděšeně. Kuria se neubránila smíchu. Teď byl vystrašený tak, že se nemohl ani pohout. Jen na ni tupě zíral. Když se konečně přestala smát a zvedla zrak, oči jí zářily zlostí i pobavením zároveň.



"Opravdu sis myslel, že ti to jen tak odpustím? Porušil jsi slib, který jsme si dali." Svalila ho pod sbe a pouštěla mu onu vzpomínku stále a stále dokola. Za chvíli si uvědomil bolest, která mu zachvátila krk. Nemohl pořádně dýchat. Koukl se na zem, jen aby viděl, jak na podlahu teče jeho temně rudá krev a Kuriu stojící opodál se zkrvavenou dýkou v ruce. Všechno pro něj najednou zčernalo.



Kuria se se zadostiučiněním koukla na tělo zrádce. Najednou zpanikařila. Musela si dávat pozor, aby jí takhle nikdo neviděl. Ani tak si však nevšimla krvavě rudých očí, které jí pozorovaly skrz okno.



Po několika týdnech po Kuriině pomstě, se jednoho večera Rose s Charlesem dívali na místní zprávy.



"A máme tu další zprávy, v okolí našeho okresního města se za poslední týden rapidně zvýšil počet pohřešovaných osob. Policie stálá pátrá po pohřešovaných, ačkoli zatím nebyly nalezeny žádné stopy. Všem doporučujeme u sebe nosit něco pro osobní ochranu."



Duch vedle Jas se probudil. Ta už si na to zvykla, takže tomu nevěnovala moc pozornosti. Duch se zvedl došel dolů a koukal zpoza rohu do oýváku právě ve chvíli, kdy byly tyto zprávy.



Super... Sestra se už probudila... je na čase se také vrátit do těla... Došlo to opět nahoru k Jas a usnulo.




Za tři dny přišla k Jas do pokoje Rose s něčím v ruce.



"Zlato, určitě jsi slyšela o těch záhadných zmízeních za poslední týden..." Jas přikývla. "No, tak... chtěli bychom, abys tohle ode dneška nosila stále u sebe." Podala Jas dýku v koženém pouzdru s dřevěnou rukojetí, k níž byla přidělena tyrkysová páska.



Když Rose z jejího pokoje odešla, sedla si Jas do kouta své postele a uzavřela se do své mysli. Její nová dýka ležela vedle ní. Nyní se onen duch, který Jas před spaním vždy naháněl hrůzu, a ani nevěděla, proč s ní stále je, objevil vedle ní. Jako by okamžitě věděl, co nad čím Jas dumala. Začal mluvit stejným hlasem, jako měla Jas: "Aw, je mi jasnýým nad čím přemýšlíš," usmál se ještě víc. "Eheh.... Víš... Víš kolik lidí se ti tajně posmívá za zády? Dali ti přeci slib, dokonce před učitelkou! A teď to porušili!" Usmál se širokým, strašidelným úsměvem. Jas vzhlédla a chvíli prostě koukala a přemýšlela.





"Ne, to nemůžu udělat... To... není správné..." odpověděla téměř neslyšně Jas. Duch se trochu zamračil, ale poté se opět ďábelsky usmál. Vypadalo to, jako by ho něco napadlo.


"No, jak si myslíš" jen suše odvětil.



Bylo už poměrně pozdě večer a tak se Jas vykoupala, lehla si do postele a nakonec i usnula. Ráno se probudila do školy a oblékla se. Vzala si červené triko, zelenou mikinu s kapucí a malými tmavšími skvrnami, černou sukni a pod ní legíny. Dýku si dala do tašky. Nasnídala se, vzala si své oblíbené šedé tenisky a vyrazila k nedaleké škole. Tentokrát šel však jí podobný duch všude s ní. Jas si ho snažila nevšímat.




Nandala si sluchátka a začala poslouchat písničky, aby aspoň částečně unikla realitě. Vcelku to byl normální den. Po škole jí však tentokrát začalo pronásledovat skupinka spolužáků.



"Hej šprte! Podivíne! My víme, že ty uši nejsou pravé, tak už si je sundej!!" Nebohá Jasmin vytřeštila oči. Uvědomila si, že ten duch měl pravdu.



Na nic nečekala a snažila se odtud co nejrychleji zmizet s duchem těsně v patách.




"Můžeš běžet, ale nemůžeš utéct!" Jas začala být být víc a víc unavená. Doběhla do nedalekého parku, udělaného jako les. Na chvíli se zdálo, že své pronásledovatele setřásla. Celá zadýchaná odhodila tašku před sebe. Najednou si uvědomila, že má s sebou dýku. Vyndala jí z tašky. Spolužáci jí za chvíli dohnali. Zastavili za ní, takže nemohli vidět, že něco drží. Nic neříkali, jen se neustále chichotali. Jas v tu chvíli pocítila šíleně nepříjemný mrazivý pocit, který ji téměř povalil. Duch již nebyl nikde k spatření - vtělil se zpátky do ní. Najednou se Jas vybavil první den na střední.



Počkat…pomyslela si. "Heheheh… v-vy", začala pomalu.



"Copak nám chce náš malý šprt říct chytrého?" ozval se jeden z kluků a zbytek se rozesmál.



"*chicht*… vy… jste přísahali…"



"O čem to sakra meleš…" Jas stále otočená zády k partě pomalu vytáhla svou dýku z pouzdra, tak, aby to neviděli a začala se šíleně smát. Parta nebyla schopna se pohnout a jen vytřeštila oči. I když se snažili přimět svá těla k pohybu, ale nemohli se hnout ani o píď.




"Ahahahahah! v-hahah..heh.. vy jste slibovali… Přísahali jste na svoje životy! A tohle není první porušený slib, že?!" Tady všem došlo, co tím myslí, ale stále se z šoku nemohli pohnout. Jasmin se k nim otočila čelem. Všem v jejich hlava probleskl onen den, kdy jí to opravdu síbili. Dostali ještě větší strach. Viděli její jasně zelené oči, které teď vyzařovaly potřebu zabíjet. Dřív než mohl kdokoli z nich utéct, Jas všem probodla srdce a těla jedno po druhém upadala do věčného spánku..



Celou tuto scénu pozoroval pár hnědých očí."Svět je lepší bez porušených slibů... Je načase najít sestru a společně se jich zbavit." Byla poslední slova, která bytost s hnědýma očima slyšela, než Jas zmizela.



Původ postav: zde (uznávám, zkusím na tomhle ještě krapet máknout.... :D )
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nichie Nichie | Web | 21. října 2014 v 21:07 | Reagovat

Za mňa super :) Ja nemám talent na písanie, takže to naozaj obdivujem.

2 creepypastapreklady creepypastapreklady | 25. října 2014 v 20:11 | Reagovat

oh well... děkuji :)

3 Šnek Šnek | 12. ledna 2015 v 19:52 | Reagovat

wow.... hustý :) neudělala bys další?.... plsss..... :3

4 creepypastapreklady creepypastapreklady | 17. ledna 2015 v 17:56 | Reagovat

[3]: něco zkusit můžu :) minimálně mám pro toto prequel, tak bych ho sem mohla dát a dvěma kamarádům jsem ještě slíbila napsání :D

5 Little Bad Princess Little Bad Princess | E-mail | Web | 29. března 2015 v 11:34 | Reagovat

Suprový! Moc se mi to líbí ^^

6 creepypastapreklady creepypastapreklady | 17. dubna 2015 v 19:57 | Reagovat

[5]: yay díky ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám na tento blog a na stránku Pixelaria. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.