STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Únor 2015

Nuda

10. února 2015 v 19:59 | RealPeal |  Creepypasty
Říkali jste si někdy, jak jsou vytvářeny emoce? Já ano, nebo bych to tak alespoň nazval. Emoce byly vytvořeny k přežití, lidskému přežití. Dám vám příklad.

Vztek a hněv byly vytvořeny pro zničení a zabití jiných lidí nebo zvířat, kteří dělají něco zlého, co by mohlo někoho ohrozit. Tady je další příklad. Když vám někdo ukradne váš sourmý majetek, cítíte se naštvaně a/nebo pobouřeně? Nedůvěra byla stvořena proto, že když jeden člověk udělá něco, co u druhého člověka upozorní "červené vlajky" podezřelosti, už mu nevěří, protože by mu mohl přivodit potíže.

Je tu na to spousta příkladů. Odpor. Kdybyste se přiblížili ke ztuchlému masu nebo k plesnivému sýru, snažili byste se od toho dostat co nejdál. Je to přírodní instinkt, který nás upozorňuje, že by to mohlo být jedovaté nebo by to mohlo způsobit malér. Radost byla na druhou stranu stvořena proto, že když člověk udělá něco fenomenálního nebo něco ku prospěchu lidského přežití, jeho mozek začne uvolňovat dopamin a cítí se dobře. To nás učí takovýchto věcí dělat víc, abychom uvolnili co nejvíce dopaminu.

Jen tak mimochodem, dopamin je též uvolňován při braní drog, velké závislosti a dalších věcí, které si asi dokážete představit. Nuda, na druhou stranu, je studována vědci a už je mezi námi hodně, hodně dlouho. Co je jejím účelem? Nuda mohla být stvořena, aby přinutila lidi najít si aktivitu, která stimuluje mozek. Co by člověk dělal, kdyby mozek stimuloval nedostatečně. Bez stimulování by váš mozek pracoval hůře, měl menší kapacitu a rozvíjel by se daleko pomaleji. Je to dokázáno. Také když se nudíte, tak často chcete dělat jinou věc než tu, kterou právě děláte. Pravděpodobně více stimulování, ano, to je to, proč vám mozek dodává tento pocit. Chrání vás to před zešílením.

Genie, dívka "vychovávána" nudou. Byla to dívka, kterou její krutý otec zamkl v její místnosti. Zatemnil místnost jen co se narodila. Byla puštěna až tehdy, když si někdo uvědomil, o co tam jde a byla zachráněna. Bylo jí v té době 13, neměla potuchy, že existuje angličtina, tvary, vůbec cokoli, až na objekty v jejím vězení. Když byla vyvedena ven policií, sotva uměla chodit. Nikdy ani neslyšela angličtinu. Měla mentální schopnosti dvouletého dítěte. Opravdu je mi jí líto. Ale mohlo by se to stát i vám, kdybyste se příliš nudili? Poslouchejte varování vašeho mozku.

Může to zachránit váš rozum.


Jeskynní tvor

7. února 2015 v 23:01 | Creepypasta |  Creepypasty

Byl jsem jednou s tátou lovit kojoty a rysy. Můj táta měl pušku AR-15; mně teh dy bylo 15 let a žádnou jsem neměl. Párkrát jsem střílel s tátovou pistolí 45, ale to bylo vše. Slyšíval jsem vytí kojotů a viděl jsem je mihotajíc se okolo, jak hledají jídlo. Možná hlodavce nebo jiné věci, které rádi jedí.



Znělo to, jako kdyby byli přímo vedle nás. A najednou prásk, prásk, prásk! Byly vypáleny tři střely. Ohlédl jsem se, co se stalo, a viděl jsem na zemi mrtvého kojota; krev byla všude.



Otec se mě zeptal, jestli bych mu ho nepomohl přemístit vedle blízkého stromu, a pak jsme šli pro další náboje. Na cestě k autu se mě zeptal, jestli jsem se někdy nezajímal o mého dědečka a já řekl, že ano. Začal mi vyprávět příběh o tom, jak dědeček umřel. Řekl mi, že byli na honu v těch samých lesích, v jakých jsme právě byli my.



Vysvětlil mi, že tehdy měli báječný hon a potřebovali víc nábojů, a tak mu jeho táta řekl, aby pro ně došel do auta. Když se s náboji vrátil, jeho otec ležel mrtvý na zemi, napůl roztrhlý vejpůl, potrhaný a krev byla všude okolo. Řekl, že kdyby někdy měl šanci tak by tu věc, to zvíře, zabil. Popsal ho jako člověka, který ale chofil na všech čtyřech a byl pokrytý hustou, černou srstí.



Došli jsme k autu a vzali náboje. Táta sáhl pod sedačku a vytáhl glock 45. Řekl mi, že kdyby se něco podělalo, mám mu to vytáhnout z kapsy a střílet. Dal si pistoli do kapsy.



Když jsme se konečně vrátili k honu, šli jsme nejprve zkontrolovat našeho kojota. Všude byla krev, packa tady, kus masa tamhle a všude na okolních stromech krev. Byla vidět stopa, kudy ta věc šla a též stopa krve, jakoby za sebou zbytek kojota celou dobu táhla.



Ztuhl jsem. Mohlo by to být to zvíře, o kterém mi otec říkal? Podíval jsem se na otce a ten měl ve tváři velmi seriozní výraz; věděl jsem, že bude chtít jít po té věci, tom zvířeti. Věděl jsem, že nebudu schopný ho zastavit... Nemyslím si, že bych se ho vůbec pokoušel zastavit. Řekl mi abych se držel za ním a nabil pušku.



Sledovali jsme stopu asi tři minuty došli jsme k jeskyni. Měli jsme s sebou baterku, tak jsme jí zapli a vešli dovnitř. Ušli jsme asi 30 stop, když mi otec baterku dal a řekl mi, avych s ní mířil přímo před něj. Bylo slyšet nějaké zvíře, jak žvýkalo maso a rozkousávalo kosti. Popošli jsme ještě pár kroků dopředu a konečně jsme to spatřili. Hledělo mi to přímo do očí.



Vypadalo to přesně tak, jak mi to popisoval táta; vypadalo to jako člověk, bylo to na všech čtyřech a bylo to pokryto hustou, černou srstí.Stál jsem za svým tátou. Ta věc se na něj vrhla a prásk! Vystřelil jen jednou, ale nemyslím si, že to zasáhl a jestli jo, tak to té věci bylo jedno. Už to bylo u něj a drápalo se mu to po obličeji. Můj táta křičel. Ta věc ho skalpovala, vyloupla mu oči z důlků.



Vzpomněl jsem si, jak mi říkal o glocku 45, a když jsem se s očima plnýma slz podíval na podla hu, popadl jsem zbraň tak rychle, jak jsem jen dokázal. Zvedl jsem to zamířil to přímo na hlavu té věci a prásk! Koukl jsem se znovu na ono zvíře a začalo vydávat velmi vysoký křik. Zvonilo mi z toho v uších. Prásk! A zase, tomu zvířeti se prostě nechtělo umřít. Popadl jsem svého otce pro případ, že by byl ještě naživu a doufal jsem, že stále ještě žije.Prostě jsem se jen tak nechtěl vzdát.



Naštěstí auto nebylo daleko, takže jsem ho nemusel táhnout tak daleko. Dal jsem ho do auta. Všude byla krev. Sedl jsem na sedadlo řidiče a rychle odjel pryč. Už jsem nebyl ochoten tam strávit byť jen sekundu. Auto jelo tak rychle, jak jen mohlo. Konečně jsem se dostal k domu, kde jsem otce vzal a běžel s ním ke dveřím. Zeklepal jsem na ně a máma otevřela.



Přál jsem si, aby to nemusela vidět. Zařval jsem "Zavolej záchranku!" Dostala se k telefonu a zavolala jí. Snažili jsmese otci pomoct, než záchranka přijela, ale bylo to k ničemu; už byl pryč když konečně přijela. Jen ho naložili do auta a odvezli ho do nemocnice.



Přijeli k nám policisté a řekli mi, abych jim popsal tu věc, kterou jsem viděl, ale neposlouchali. Dělali jako bych byl blázen a zeptali se mě, jestli to nemohl být omyl. Řekli mi, abych je vzal na to místo, kde jsem to zvíře viděl. Dorazili jsme k jeskyni a byly tam pohozené náboje a dvě obrovské krvavé skvrny.



Pár let jsem putoval z blázince do blázince. Zůstal jsem tichý, s nikým jsem nemluvil; jenom by si mysleli, že jsem byl nějaký trhlý děcko. Pustili mě ven a řekám si, že ta věc furt někde venku je. A já dosáhnu své pomsty i kdyby nevím co.
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám jen a pouze na tento blog. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.