STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Červen 2016

Silent Ponyville 1, kapitola 5 part 2

30. června 2016 v 19:26 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
PŘEDCHOZÍ PART ZDE

"Já nevím, Pinkameno… jsi si jistá, že je to dobrý nápad?" zeptala se Bellamina a šla se svou poskakující sestřičkou k okraji kamenové farmy.
"Samozřejmě, že je!" řekla vesele Pinkie a vedla svou mladší sestru dál, "Je to super speciální oslava! Zkusila jsem pozvat maminku, tátu a Octavii, ale všichni měli moc práce. Takže to znamená, že si tu zábavu můžeš užít se mnou!"
"No… Mám ráda tvé oslavy." Usmála se Bellamina, jelikož to byla pravda. Obě došly na okraj lesa.
"Jsme tady!" zvolala vesele Pinkamena.
"S kým to mluvíš?" zeptala se zmateně Bellamina.
"Přeci s naším hostitelem!" zachichotala se Pinkie vesele. Bellamina vypadala zmateně, ale to netrvalo dlouho. Z lesa vystoupil vysoký hřebe, jehož srst byla jednotvárně bledě šedá, jeho hříva byl rozcuchaný hnědý chumel, vypadal, jako by se už nejméně týden nevykoupal a nejvíc zvláštní byl jeho cutie mark, který znázorňoval tři temně rudé balónky.
"Ahoj Pinkameno, vidím, že sis přivedla kamarádku." Řekl hřebec s úsměvem. Když promluvil, Bellamině přeběhl mráz po zádech.
"Vidíš? On je náš hostitel! Udělá nám super-duper-úžasně-fantastickou oslavu!" Pinkie doskákala k jeho boku a ukázala na jeho cutie mark. "A vidíš? Oba máme podobné cutie marky! To znamená, že nám připraví tu nejlepší oslavu!" řekla Pinkamena nadšeně.

Silent Ponyville 1, kapitola 5 part 1

30. června 2016 v 19:19 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
KAPITOLA 4 ZDE

Pinkie mezi zuby uniklo zavrčení. Tohle ani v nejmenším nebyl odpočinkový spánek. Promnula si svou tepající hlavu a začala se zvedat.
Její tělo zasténalo bolestí, jakmile se o to pokusila. Znovu se položila, pořádně se několikrát nadechla, její smysly zatemněné silným pachem rozkladu. Kašlajíc zvedla hlavu ze země, jak se puch snažil zamořit. Doširoka rozevřela oči a snažila se rozhlédnout okolo; avšak tu pro ni byla příliš velká tma, než aby mohla cokoli vidět.
Chvíli prohledávala svou brašnu, až nakonec konečně našla lucernu a zažhnula ji.
Podlaha, na které seděla, byla kombinace hnijícího dřeva a špíny, podlaha původního Sugar Cube Corner se proměnila v tuhle podlahu 'jiného světa'. Zvedla hlavu, aby se porozhlédla a viděla, že zdi a nábytek také začaly hnít, těla poníků visela v rozích místnosti a na nábytku pekařství byly odporné cukrovinky.
Pinkie rychle odvrátila hlavu, aby se na to nemusela dívat. Už tohohle viděla tolik, přesto se však nebylo snadné na to dívat. Docela si přála, že po probuzení by to místo celé zmizelo, jako by to všechno byl jen zlý sen.
"Alespoň na mě nezaútočila žádná příšera…" zavrčela a pokusila se zvednout na své třesoucí se nohy. Shlédla a podívala se na krví potřísněné obvazy okolo jejích nohou.
Obrázky její samé napadající sebe samou jí napadaly mysl, jak se jí to celé přehrávalo v hlavě. Pamatovala si každičký úsek, pak na vlastní kopyto ukončila svůj vlastní život.
Projela jí silná vlna viny. Nechtěla sama sebe zabít, ale v rámci sebeobrany jí nic jiného nezbývalo. Kdyby se jen tohle město nebortilo, kdyby se tak věci vrátily do starých kolejí…
"Počkat!" Řekla Pinkie, když jí do hlavy vnikla myšlenka. Ještě jednou se rozhlédla okolo Sugar Cube Corner, potom se podívala na špínou pokrytou zem. "Sugar Cube Corner přeci nevypadal takhle, když jsem sem přišla…" řekla nahlas, když si začala uvědomovat, co se okolo ní dělo, "což znamená… ale ne… nespustila se znovu siréna! Jsem stále v tomhle jiném světě!" Když si to Pinkie uvědomila, začala panikařit.
"Ne… ne, ne, ne, uklidni se Pinkie!" sedla si a zhluboka dýchala, "když zpanikaříš, tak se nic dobrého nestane!" zatřásla hlavou a klepla si jemně na hlavu kopýtky, "Buď v klidu, zůstaň v klidu a prostě… prostě mysli."
Její srdeční tep konečně zpomalil, když nad sebou znovu nabrala kontrolu.
"Okay… Okay, hezky po pořádku…" řekla a podívala se na své nohy, "Potřebuju si vyměnit tyhle obvazy…" Sáhla do tašky a vytáhla obvazy, které do ní předtím dala. Rychle sundala obvazy, rovnou zkontrolovala, jestli se všechny její rány hojí dobře a ovázala si je novými obvazy. Už jí došla gáza, ale byla naprosto spokojená s novými obvazy.
"Asi by bylo dobrý, kdybych měla nějakou desinfekci… ale musím si vystačit s tím, co mám." Jemně si povzdychla. "Tak co teď?" zeptala se sama sebe, hmátla do tašky a vyndala ven mapu. Narovnala ji a snažila se rozhodnout, kam půjde.
V šoku zalapala po dechu. Mapa teď byla prázdná. Přes celý papír bylo napsáno jediné slovo -
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám jen a pouze na tento blog. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.