STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Červenec 2016

Silent Ponyville 1, Ending 6

29. července 2016 v 13:06 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Předchozí kapitola ZDE

Ending - Sam
Situace: Vložení dlaždiček v poslední chodbě v nesprávném pořadí, potom projetí finálních dveří.
"Já nevím, nějak se mi to nezdá." Řekla a ještě naposledy pohlédla na dlaždičky. Rybu dala do první díry, ptáčka do druhé, kočku do třetí a hada do čtvrté. Sice se po jejich vložení nic nestalo, ale něco jí napovídalo, že právě tohle měla udělat.
"Řekla bych… že poslední věc, která mi tu zbývá, je projít těmi dveřmi." Otočila se čelem k dřevěným dveřím na konci chodby. Slender Pony těmi dveřmi prošel, takže věděla, že na ní bude na druhé straně čekat.
Došla opatrně ke dveřím. Zhluboka se nadechla a připravovala se na cokoli, co by jí mohlo na druhé straně čekat. Stiskla kliku a zatlačila na dveře.
"Máš tu hrubku. Máš tu 'Jejímu hlasu docházela trpjelivost.' Má to být 'trpělivost' a ne 'trpjelivost'. Asi se ti tu přimotal nějaký šotek." Zavtipkoval zelený poník se zelenou hřívou, oblečený jako ninja, když si četl, co před ním bylo napsáno.
"Oh! Ups!" řekl hnědý poník a rozdrbanou hnědou hřívou, odpoutal se od obrazovky, kde zrovna pracoval a přejel na židli k druhému poníkovi. "Díky, že jsi to našel, Brade." Řekl hnědý poník a rychle chybu našel a opravil.
"Maličkost, proto jsi mě přece najal jako korektora." Zachichotal se Brad a pokračoval ve čtení. "Tak kde teď vlastně jsi s touhle kapitolou?"
"No, právě jsem jí chtěl nechat projít dveřmi, aby se ještě naposledy setkala se SlenderManem." Slova hnědého poníka byla vyrušena zvukem otevírání dveří za nimi. Oba poníci se ke dveřím otočili.
"H-huh?" řekla Pinkie a podívala se na poníky, kteří seděli před obrovským strojem s hromadou obrazovek. "Kde to jsem?" zeptala se zmateně.
"… To je Pinkie Pie?" zeptal se zmateně Brad.
"Myslím… že jo." Řekl hnědý poník bezradně.
"Hej, co je tohle za místo?" zeptala se Pinkie a vešla více do místností, zavírajíc za sebou dveře. "A proč jste tady vy?" Pinkie se zarazila, "Počkat, nejste nějací šílenci a nepokusíte se mě zabít, že ne?"
"… Uh, Same, nějak se vytrhla z příběhu." Řekl Brad svému hnědému společníkovi.
"… no, tohle je… dost neočekávané. Nevěděl jsem, že tohle dokáže Pinkie Pie udělat." Řekl Sam a podrbal si hlavu.
"Co se to děje? Jak to, že znáte moje jméno? A jaký příběh?" Ptala se Pinkie stále více zmateně a rozhlížela se po místnosti.
"…No, myslím, že když ses dostala na tuhle stranu Fourth Wall, zasloužíš si vysvětlení." Řekl Sam a posunul si trochu nepohodlně kopyta, nevědíc, jak bude reagovat na novinku, že vše, co se jí ve městě stalo, byla jeho práce.
"… Tohle si říká o napsání příběhu o Pyramid Headovi tancujícím v kloboučku a s hůlkou." Zavtipkoval Brad.

-Konec?-

Na žádost autora přikládám originál zde

Silent Ponyville 1, Ending 5

29. července 2016 v 13:05 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Předchozí kapitola ZDE

Ending - Pravda
Situace: Dokončení hry a poznání každé skryté pravdy

Twilight ucouvla, promnula si čelo a povzdechla si. Kouzlo si vybralo svou daň a ještě ke všemu nepočítala s tím, že ho bude muset udržovat několik minut. Zatřepala hlavou a pohlédla na svou růžovou kamarádku. Pinkie měla stále zavřené oči.
"Pinkie? V pořádku?" zeptala se Twilight, nejista si, jestli ji už kouzlo pustilo.
Chvíli to trvalo, ale Pinkie brzo oči otevřela.
"V pořádku? Nebylo to tak strašné, nebo jo?" zeptala se ustaraně Twilight své přítelkyně.
Pinkie jednoduše zamrkala, usmála se, poklesla hlavou a znovu oči zavřela. Twilight překvapeně zamrkala.
"Děkuji, Twilight." Byla první slova, která z Pinkie vypadla.
"Oh, fungovalo to?" Zeptala se Twilight a přívětivě se usmála.
"Fungovalo. A moc ti děkuji za tvou pomoc." Řekla Pinkie, zvedla hlavu a Twilight konečně uviděla úsměv na tváři Pinkie. "Kdybys mi nepomohla… kdo ví, co by se stalo. Jako, nejspíš bych z toho zešílela." Zakroužila očima pro příklad a pak se sama sobě zachichotala. "Ale teď už mi to nehrozí a to jen díky tobě."
"Oh, no, já, víš, udělala jsem to, abych pomohla kamarádce." Řekla s úsměvem Twilight, když přijmula svým obvyklým způsobem kompliment.
"Tohle byl opravdu šílený zážitek." Zakřenila se Pinkie.
"Tak… Doufám, že na tebe nijak nenaléhám, ale víš už, co ti způsobovalo ty noční můry?" zeptala se Twilight zvědavě.
"Vím." Odpověděla Pinkie, ale trochu ucukla hlavou, "Ale povím ti o tom později, slibuji. Teď," zvedla se, "Mám několik věcí, o které se musím postarat. Doufám, že ti to nevadí."
"Samozřejmě, že ne. Jsem hlavně ráda, že jsem mohla pomoct." Usmála se Twilight. Pinkie se také usmála a zamířila ke dveřím knihovny. Najednou jí něco napadlo a zarazila se.
"Oh, hej, Twilight, než odejdu, potřebovala bych dvě věci." Řekla vesele Pinkie.
"Jistě, co potřebuješ?" zeptala se zvědavě Twilight.
"No, prvně bych potřebovala, abys na mě použila to kouzlo, které mi umožní chodit po mracích. A za druhé, nemáš náhodou červenou stužku?" zeptala se Pinkie zvědavě.

Silent Ponyville 1, Ending 4

29. července 2016 v 13:03 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Předchozí kapitola ZDE
Na žádost autora přikládám originál zde

Silent Ponyville 1, Ending 3

29. července 2016 v 13:01 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Předchozí kapitola ZDE

Ending - Je to složité
Situace: nevidění vzpomínek před posledním shledáním se Slender Manem

Otevřela dveře a prošla jimi.
Za dveřmi uviděla čtyři pochodně, které okolí osvětlovaly. Byla jí tak osvětlena cesta. Okolo cesty byl plot, aby v místnosti nemohla nikam jinam.
Postavila lucernu na zem a šla do středu místa. Cítila, jak se celý svět pod ní trochu otřásá.
Jakmile dorazila na místo, na druhé straně se ze země vynořil Slender Pony. Převyšoval jí a jeho pořád ji trochu znepokojoval.
"Pravdu…" zašeptala si Pinkie pro sebe a zírala na Slender Ponyho, zatímco gramofon letmo bzučel.
"Už vím… je to pravda za tímhle vším, že… něco, před čím jsem se schovávala, něco, co představuješ." Snažila si dát všechno dohromady.
Slender Pony se k ní začala pomalu přibližovat a okolo mysli se jí znovu začala vinout mlha. Zavřela oči a pokoušela se přemýšlet, zatímco se kroky Slender Ponyho odrážely o stěny místnosti a mlha v její mysli byla stále hustší.
I přes mlhu se jí však vybavil obraz Bellaminy. Obraz byl jasný, výstižný a přímo k ní promlouval.
Otevřela zprudka oči. Uvědomění si zahalilo, Slender Pony stál několik stop od ní a gramofon zvonil jako šílený.
"… Musím se probojovat." Polkla Pinkie a její mysl se ještě více zamlžila. "Dostala jsem se přes příšery, terory tohoto města, dokonce i přes sebe… Porazím tě taky." Pinkie se snažila bránit té zaslepující mlze, zvedla přední kopyto a opřela se s ním o Slender Ponyho tělo.
Tělem jí projela vlna bolesti a zasténala, zatímco se jí zmocňovala mlha. Cítila v sobě několik vln různých pocitů a postupně měl nad ní Slender Pony úplnou moc.
V hlavě se jí objevovaly obrazy Bellaminy. Spatřila několik vzpomínek, které raději kdysi zapomněla. Viděla sebe jako Bellaminu, viděla trápení dalšího hříběte hřebcem, kterého tenhle Slender Pony znázorňoval, cítila, jak se jejího těla zmocňují strašlivé emoce. Emoce, které nechtěla, aby byly skutečné, ne, nemohly být skutečné.
Tyhle věci se určitě nestaly někomu, koho měla tak ráda. Nedokázala tyto strašlivosti, které se jí ukazovaly, přijmout. Její sestra byla pro ni příliš cenná. Obrazy jí říkaly, že Bellamina byla mrtvá, ale prostě to nedokázala přijmout.
Svět se zatočil a znovu cítila, jak padá. Všechno se hýbalo, točila se jí hlava a než se znovu probrala, smysly jí naplnila bolest.
Twilight odsunula hlavu od Pinkieina čela. Promnula si svou hlavu a podívala se na svou růžovou kamarádku. Ještě přesně nevěděla, co se stalo, ale věděla, ž to zabralo pouze pár minut. Pinkie tam stále seděla a měla zavřené oči.
"Pinkie? Jsi v Pořádku?" zeptala se své kamarádky.
Chvíli bylo ticho, pak Pinkie oči otevřela a podívala se na Twilight.
"V pohodě?" zeptala se Twilight a přistoupila trochu blíž k Pinkie. Pinkie na odpověď mrkla. "Fungovalo… Fungovalo to kouzlo Ponoření do Mysli?" zeptala a zkoušela najít odpověď v Pinkieiných očích.
"… Twilight…" řekla Pinkie, téměř jako by byla překvapená, že ji vidí.
"Yea, to jsem já, Pinkie Pie. Cítíš se už lépe?" zeptala se Twilight, typujíc, jak na tom její kamarádka byla.
Pinkie víceméně neodpověděla. Podívala se na své kopyta, poté zpátky na Twilight, potom začala očima přejíždět obsah knihovny.
"Takže… tohle je skutečné… že…" zamumlala tiše Pinkie, sklonila hlavu, hříva jí zakrývala téměř celý obličej a znovu zavřela oči.
"Pinkie? To je v pořádku, jsem tady, můžeš se mnou mluvit," řekla Twilight, snažíc se svou kamarádku ujistit.
"… Děkuji, Twilight…" řekla ledabyle Pinkie," Ty…jsi mi pomohla… pomohlas… mi uvědomit si o sobě pravdu." Zamumlala tiše.
"Pravdu o sobě? A co to je?" zeptala se zvědavě Twilight.
"Já…" Pinkie odvrátila od Twilight hlavu, otevřela oči, ale už se k ní znovu neotočila, "Já nejsem… Já nejsem Pinkie Pie…" řekla tiše, "A… nikdy jsem nebyla."
"Huh?" Twilight byla zmatená, "Ale… samozřejmě, že jsi Pinkie Pie. Jsi ta, kterou všichni známe a tolik milujeme, Ponyvillský party poník číslo jedna." Vysvětlila Twilight.
"Ano… tak jste mě poznali… protože je to identita, kterou jsem si přisvojila." Pinkie si lehce povzdychla, zvedla hlavu a podívala se na Twilight. "Twilight… ty sny, které jsem měla… byly výsledkem traumatu z mého dětství… tvé kouzlo Ponoření mi pomohlo si to uvědomit. A… teď, když jsem se s tím traumatem dokázala smířit… Jsem si uvědomila… že nejsem Pinkie Pie." Zhluboka se nadechla.
"Jmenuji se… Bellamina Marie Pie." Řekla zřetelně. "Má sestra, Pinkamena Diane Pie zemřela, když jsme byly děti. Já… já prostě nedokázala přijmout, že má sestra, která nás vždy dokázala rozesmát, která byla tak veselá milovnice oslav… zemřela tak tragicky a tak dávno. Takže… jsem v mysli umřela místo ní a já převzala její místo jako Pinkamena." Zavřela oči a otočila k Twilight zbytek těla.
"Ten cutie mark je skutečný… ale byl vyvolaný, protože má mysl si ho vzala jako můj speciální talent, abych mohla být svou sestrou." Povzdechla si Bellamina, "obarvovala jsem dokonce kvůli tomu už od nepaměti i hřívu a srst."
"P-Pinkie…" řekla šokovaně Twilight. Tohle znělo jako příliš, jako by to ani nemohlo být skutečné.
"Jsem… Bellamina, Twilight," řekla téměř bolestně, když musela opravovat tuto osobu, tu, kterou poznala jako kamarádku, "Už takhle nedokážu žít. Jen by mě to ještě více trhalo zevnitř. Takže… si potřebuju ujasnit, kdo vlastně jsem." Bellamina si stoupla a přešla k jedné polici s knihami.
"Neber si to špatně… Už jsem víceméně jako má sestra. Takže… se furt budu víceméně chovat jako ona…" řekla Bellamina a snažila se uklidnit svou kamarádku, "Jen už… Asi to už prostě nebude tak hektické, jako když jsem byla Pinkie…" otočila se na Twilight a slabě se usmála, "A… budu potřebovat pomoct, abych to mohla říct ostatním… pokud je to v pořádku."
Twilight na ni zaraženě zírala. Opravdu nejdřív potřebovala tolik informací vstřebat. Bylo toho příliš moc.
"Tohle… Tohle je pravda, že?" řekla téměř nevěřícně Twilight.
Bellamina pomalu přikývla.
"… Pak… Mi asi nic jiného nezbývá, ne?" řekla Twilight, zhluboka se nadechla, pořádně se postavila a usmála se. "Tohle jsi ta pravá ty, že? A ty, ačkoli už možná nejsi Pinkie Pie, jsi stále moje kamarádka. Jestli potřebuješ pomoct, pomohu ti."
"… Děkuji, Twilight." Usmála se Bellamina a do očí se jí vedraly slzy.

-Konec-

Na žádost autora přikládám originál zde

Silent Ponyville 1, Ending 2

29. července 2016 v 12:59 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Předchozí kapitola ZDE

Ending - Začínáme péct
Situace - prohrání boje s Pinkie Pie

"Jabf… toš těbounmfdf… škonsuhumf…" druhá Pinkie vyplivla další krev, uchytila kopytem nůž, jak nejlépe mohla, táhla ho po zemi a pomalu se začala přibližovat k Pinkie. Pinkie se ostře nadechovala a soustředila se na světle růžovou klisnu před sebou.
Druhá Pinkie nabrala rychlejší tempo a opět se proti Pinkie rozběhla. Vypadala grogy, ale zároveň byla plná odhodlání opět zarýt nůž do masa Pinkie. Pinkie k druhé Pinkie nasměrovala pochroumanou polovinu těla a opět zvedla nohu.
Řeznický nůž přejížděl po zemi a všude létaly jiskry. Pinkie byla připravena zasáhnout. Na malý moment se zdálo, jakoby se všechno zastavilo na pokraji smrti, když se setkaly dvě síly, které se setkat nikdy neměly.
Nastala chvíle ticha, potom se ozvalo žuchnutí těla, které dopadlo na zem. Pinkie měla omámením a bolestí pouze napůl otevřené oči. Sotva vnímala bolest v místě, kde byl řeznický nůž zabodnut v jejím hřbetě.
Druhá Pinkie se usilovně snažila nůž z jejích zad vyndat a nakonec se jí to povedlo. Ačkoli druhé Pinkie nepřestávala z pusy téct krev, nemohla si pomoct a usmála se. Začala se smát své ležící oběti.
Zvedla nůž a silou ho zabodla zpátky. Zabodávala na stejné místo znovu a znovu, zatímco všude okolo stříkala krev.
Vše, co Pinkie slyšela, byly nárazy, když se jí nůž znovu zabodával do těla. Nedokázala se pohnout ani křičet, prostě tam ležela, krev z ní crčela na všechny strany. Druhá Pinkie se hýbala, ale to sotva vnímala. Vzdálené tlučení nože se ještě více vzdalovalo. Tlumené, ale rytmické zabodávání nože jako by ji ukolébávalo.
"Awww, to už je pryč?" našpulila Pinkie rty, když se podívala na bezduché tělo před sebou. Když jí odřezala nohy, šla si konečně vypláchnout pusu. Chybělo jí dost zubů, ale už mohla zase mluvit.
"Phooie, bojovala statečně. Zabila jsem jí před tím, než jsem si s ní mohla pohrát." Povzdechla si zklamaně.
"No nic! Jsem si jistá, že si ještě můžu pohrát s tím, co zůstalo!" zasmála se a trochu si poskočila. "Musím se ale ujistit, že ji správně využiji! Přeci jenom by nemělo cenu ji nechat zemřít jen tak pro nic za nic." Zasmála se nad představou nad věcmi, které by s ní ještě mohla udělat.
Sebrala opatrně skalpel a došla opět k tělu. Přiložila nůž k tělu a už chtěla odříznout její cutie mark, aby si ho mohla přidat na šaty jako perfektní doplněk.
Skalpel ji vypadl z ruky.
"Huh?" podívala se na něj nevěřícně, "tohle se mi nikdy s nástroji nestalo." Řekla a sehnula se, aby mohla skalpel znovu zvednout. Ten však jejím úchopem opět propadnul. Pokusila se na něj horlivě sáhnout, zvednout so, ale nehnul se z místa.
"Co se to ve jménu všech sladkých cukrovinek děje?" zeptala se zmateně a podívala se na své kopyto. Částečně jím viděla skrz. "Oh! Já hloupá!" zasmála se, "já mizím!"
Dívala se, jak jí začíná postupně mizet další část nohy, na které už ani neměla kopyto. Zvedla nohu a pozorovala, jak se mizení dostává až k jejímu tělu.
"Myslím, že je třeba vystrčit hlavu někde jinde!" zasmála se pro sebe, "Tenhle svět byl plný zábavy! Nemůžu se dočkat, až zjistím, kde budu příště!" usmála se a její tělo začalo mizet.
Celé její já za chvíli zcela zmizelo.
Twilight couvla a trochu si promnula svou bolavou hlavu. Promnula si čelo, nevědíc, co se přesně stalo, ale věděla, že to trvalo jen pár minut. Vzhlédla a uviděla svou kamarádku Pinkie Pie, jak tam sedí a má zavřené oči.
"Pinkie Pie? Jsi v pořádku?" zeptala se Twilight potom, co si ji prohlédla.
Poté Pinkie pomalu otevřela oči. Jednou nebo dvakrát zamrkala, podívala se na Twilight a prohlédla si knihovnu. Potom se podívala na své vlastní tělo. Chvíli to trvalo, ale najednou se jí na tváři začal formovat úsměv.
"Pinkie Pie?" zeptala se Twilight znovu.
"Oh… můj… bože!" zvolala Pinkie, vyskočila do vzduchu, hříva se jí se jí zježila do normálního tvaru, tělu se navrátily světlé barvy. Nadšeně poskakovala po místnosti. "Božínku! Božínku, Twilight! Tohle o tolik lepší!" smála se a poskakovala po domě Twilight.
"Opravdu? Takže to Ponoření fungovalo?" řekla Twilight a usmála se na svou kamarádku, která už byla zase ona.
"No SAMOZŘEJMĚ!" zastavila se na vteřinku s obrovským úsměvem na tváři. "Děkuji, Twilight! DěkujiděkujiděkujiDĚKUJI!" věnovala svému fialovému jednorožci pořádné objetí. Twilight si nemohla pomoct a zachichotala se.
"No, jsem ráda, že jsem mohla pomoct a že je ti lépe." Usmála se Twilight šťastně.
"Oh, cítím se skvěle! Cítím se dokonce ještě lépe, než když jsem byla šťastná!" povzdychla si spokojeně. "A to si zasluhuje pouze jednu věc!" zvedla přední nohy do vzdychu, "OSLAVU! A pozvu na ní VŠECHNY PONÍKY Ponyvillu!" zvolala a vyhopsala z Twilightina dom, aby mohla rychle oslavu připravit.
"No… to, že ji vidím šťastnou aspoň, vynahrazuje ty obrazy v její hlavě." Zachichotala se Twilight, promnula si hlavu a byla ráda, že své kamarádce mohla pomoct.
Pinkie Pie plna nadšení skákala k Sugar Cube Corner.
"Wow~ Opravdu se cítím, jako bych chytla novou jiskru!" zachichotala se pro sebe a koukala po veselých ponících Ponyvillu, kteří užívali dne. Přeci jen v Ponyvillu znala všechny, byli tak veselí! Byla za to ráda a byla ráda, že je rozveselovala právě ona
"… ale je jich tu tolik!" řekla si, když si vzpomněla, kolik poníků tam žilo. "A určitě nechci, aby to vypadalo, jako bych někomu věnovala více péče, než někomu jinému." Pousmála se té myšlence.
"Oh! Už vím! Začnu si pořadník! Tímhle stylem to nebude vypadat, že se bavím jen s mými oblíbenými!" zachichotala se sama sobě. "Ale nemůžu si vybírat příliš často; jinak bude podezřelé, že všichni začnou mizet!" pomyslela si s úsměvem na tváři.
"Ale já se prostě nemůžu dočkat! Zabere celou věčnost, než dám opět dohromady ty šaty, ale vycházet s tolika poníky bude taková zábava! A k té příležitosti přeci nesmím zapomenout udělat své super-duper-úžasně-fantasticky-speciální cupcakey!"
Pinkie Pie vesele připravila oslavu v Sugar Cube Corner.


-Konec-


Na žádost autora přidávám originál zde

Silent Ponyville 1, Ending 1

29. července 2016 v 12:56 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Předchozí kapitola ZDE

Ending - Game Over
Situace - smrt kdekoli, kromě boje s Pinkie Pie

Pinkie cítila, jak se do ní příšera zakousla a její zuby zajížděly stále více do jejího masa. Snažila se proti ní bojovat, snažila se ubránit, ale tohle bylo příliš. Pronikavá bolest jí projížděla celým tělem a její poslední křik pomalu utichal v dáli. Cítila, jak život opouští její tělo.
-----------------------------------
"Pinkie Pie?" řekla Twilight a v šoku se dívala na svou růžovou kamarádku, která ležela na zemi a nehýbala se. "Pinkie Pie! Probuď se!" klepala Twilight svou kamarádkou, ale nedočkávala se odpovědi. "Co se děje?! Pinkie Pie! Pinkie Pie! PINKIE PIE!" vyplakávala se Twilight celým srdcem.
Ale už bylo příliš pozdě. Pinkie Pie byla pryč.

Na žádost autora přidávám originál zde
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám jen a pouze na tento blog. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.