STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Silent Ponyville 2, Ending Bylo to nevyhnutelné?

26. července 2017 v 10:15 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Situace: Fluttershy si prohlédla všechny vzpomínky, ale nenarazila ve Druhém světě ani na Pinkie Pie, ani na Rainbow Dash.


"… Otče…" Mluvila Fluttershy tiše, "teď… už rozumím." Ujistila se, že mluvila zřetelně, "Udělala jsem strašlivou věc… a… asi mi za to ani nemůžeš odpustit. Nemohu přivést mrtvé zpět k životu… a na mých kopytech je krev mé matky." Fluttershy na chvíli zavřela oči, zhluboka se nadechla a pak pokračovala.
"Mohu se jen omluvit za to, co jsem provedla." Fluttershy přistoupila k temné bytosti blíž, "Nejspíš jsem si všechny ty tresty zasloužila za to, co jsem provedla… Nyní už jim lépe rozumím." Usmála se zářivě a dál se k bytosti přibližovala. "Jestli… nejsi spokojený s tím, co už mi bylo provedeno… Potom jsem připravená na další trest, jestli to uznáš za vhodné."
Bytost se široce usmála, jako by byla s odpovědí spokojená. Pozvedla pusu, připravená zaútočit. Fluttershy zavřela oko a během přípravy se dál šťastně usmívala.
Obalila jí temnota, která pohltila vše, čemu byla schopná rozumět. Nebyla tu bolest, jen šílené zmatení. Jako by se do její těla tlouklo, ale zároveň se houpalo, jako by byla táhnuta vodou, ačkoli mohla dýchat. Převracela se a otáčela v temnotě, když tu něco prasklo.
Najednou si uvědomila, že je zpátky v realitě.
Fluttershy pomalu zamrkala a pomalu se jí vrátil zrak. Pozvedla hlavu a spatřila Twilight, která si právě mnula čelo.
"Ugh… jste všechny v pořádku?" Zeptala se Twilight a otevřela oči.
"… Když vezmu všechno v potaz… cítím se dobře." Řekla překvapeně Pinkie.
"… Jo, mě je taky dobře." Promnula si Rainbow čelo.
"… Ano. Také jsem v pořádku…" Usmála se slabě Fluttershy.
"Takže… to znamená, že kouzlo fungovalo?" zeptala se zmateně Twilight, která teď pozorovala Fluttershy.
"… Já… Já nevím…" přiznala Fluttershy.
"Už víš… už víš, co je způsobovalo?" zeptala se zdráhavě Pinkie.
"… Vím… a… myslím, že díky tomu své noční můry překonám." Usmála se Fluttershy smutně.
"No… a co to bylo?" Zeptala se Rainbow Dash zvědavě.
"Já… ráda bych ti to řekla v soukromí, Rainbow Dash." Otočila Fluttershy svůj smutný úsměv na Rainbow, "Stejně… s tebou potřebuju mluvit v soukromí."
"Uh… samozřejmě Fluttershy… pro tebe cokoli." Řekla Rainbow Dash trochu zdráhavě, protože nevěděla, co má teď čekat. Obě se zvedly a vyšly ven z knihovny.
"… Myslíš, že jsou v pořádku?" Zeptala se Twilight Pinkie Pie.
"To… se dá těžko říct." Zamračila se Pinkie, "Je to zvláštní kouzlo, ačkoli jsem si jím prošla dvakrát, nedokážu přesně říct, co se stalo." Promnula si Pinkie čelo, "jediné, co mohu říct, je, že už bys to kouzlo neměla nikdy použít, Twilight. Přináší víc škody než užitku."
"… Jsi si tím jistá?"
"Věř mi. Svět bude mnohem lepší místo, když už to kouzlo nepoužiješ." Povzdechla si Pinkie.
"Tak o čem si to chceš promluvit, Fluttershy?" zeptala se Rainbow, zatímco následovala Fluttershy.
"… Ne, tady ne, moc poníků." Rozhlédla se Fluttershy, když procházely Ponyvillem. "Pojďme ke mně domů…"
Zdálo se to jako věčnost, ale nakonec došly až k domku Fluttershy. Tam se však zastavila před dveřmi a otočila se k Rainbow Dash.
"Dobře… Jsem připravená." Řekla Fluttershy a zhluboka se nadechla.
"Jsem jedno ucho, Fluttershy." Usmála se Rainbow na podporu.
"No… ten svět… já… nevím, čím sis tam prošla ty… ale… vím, že to, čím jsem si prošla já, bylo… velmi osobní." Fluttershy zavřela oči a snažila se vše vysvětlit, "ukázalo mi to věci, které… mě měly posilnit… takže až bych se dozvěděla pravdu… dokázala bych ji unést…" znovu otočila hlavu a smutně se usmála, "Nebo, lépe, mě to trestalo za věci, které jsem v minulosti provedla…
A… tak… mě ten svět děsil, ale odkryl mi pravdu, kterou jsem schválně zapomněla… a… no…" Fluttershy se znovu zhluboka nadechla a snažila se pokračovat.
"Dash… řekni… co si o mě myslíš?"
"Co si o tobě myslím?" Zeptala se Rainbow zmateně, "Uhm… no… jsi…" Rainbow se snažila najít slova, kterými by popsala Fluttershy. Bylo tu hodně věcí, které Fluttershy byla, ale žádné jako by nepasovalo na její popis. Nedokázala najít to, co chtěla říct, "Uhhh…"
Fluttershy se zachichotala, čímž způsobila, že Rainbow Dash zčervenala.
"H-Hej! Přemýšlím!" řekla trochu otráveně Rainbow.
"To je v pořádku, Dash…" usmála se smutně Fluttershy, "Rozumím ti. Opravdu…" Fluttershy zavřela oči a usmála se,
"Užila jsem si náš čas spolu. Byla jsem šťastná jako ještě nikdy ve svém životě. Nevím, co bych bez tebe dělala, Dash." Zasmála se něžně Fluttershy, "Udělala jsi toho pro mě tolik… udělala jsem tě šťastnou?"
Rainbow Dash zmateně zamrkala.
"Fluttershy? Mluvíš, jako by to všechno najednou byla minulost… jsi si jistá, že jsi v pořádku?" řekla s obavami v hlase.
"Jsem v pořádku, Dash." Teď se zdálo, jako by se Fluttershy k úsměvu nutila, "Jen… jsem si tam něco uvědomila a… těžko se mi to říká."
"Mě můžeš říct všechno, to už bys ale měla vědět." Vysvětlila Rainbow.
"… Máš pravdu. Prosím, odpusť mi." Řekla Fluttershy a znovu se nadechla, aby se uklidnila, "Myslím… že jsme náš vztah uspěchaly… a… nemyslela jsem u toho na to, co skutečně chci." Fluttershy zavřela oči, "Myslím… že bychom spolu měly na chvíli přestat chodit… abych si mohla pročistit hlavu."
Rainbow Dash chvíli zmateně zírala. Pořádně se nad těmi slovy zamyslela.
"… Tak tohle chceš?" zeptala se potom.
"… Tedy… pokud ti to nevadí?" Usmála se Fluttershy slabě.
"Samozřejmě, že ne. Musíš být přeci šťastná kvůli nám oběma, že? Takže jestli potřebuješ čas, chápu to." Usmála se Rainbow nápomocně.
"Děkuji, Dash…" Usmála se nefalšovaně Fluttershy. "Omlouvám se… pozvala bych tě dovnitř, ale potřebuju být o samotě. Kdybys řekla ostatním, že potřebuji nějaký čas sama pro sebe, bylo by to super."
"Rozumím." Přikývla Rainbow a potom se otočila, "Ať je ti brzo líp, dobře?"
"Bude." Fluttershy pozorovala, jak Rainbow letí pryč s úsměvem na tváři. Jakmile jí zmizela z dohledu, Fluttershy vešla do domku.
Přešla po domě rovnou do kuchyně. Angel se zvedl ze své postele, když zjistil, že je Fluttershy doma. Vyskočil z ní a šel za ní.
Fluttershy chvíli chodila po kuchyni, než našla kus papíru a tužku. Potom doklusala ke stolu, položila na něj papír, vzala tužku do pusy a začala psát.
Angel si promnul unavené oči a pozoroval poníka před sebou se zvláštní zvědavostí. Něco se mu nezdálo, něco se změnilo v jejím chování.
Jakmile dopsala, položila tužku, vstala od stolu a potom pohlédla na zem na bílého králíka.
"Ou, ahoj Angele, omlouvám se, nechtěla jsem tě vzbudit." Usmála se, shýbla se rychle se s králíkem pomazlila. Trochu lamentoval, ale nakonec se nechal. Ustaraně se na ni podíval a ona se na něj jen usmála, "Och… nekoukej tak na mě, Angele. Nerada bych, aby sis tohle o mě teď myslel."
Angelovi splihly uši, když pozoroval klisnu, která kolem něj prošla. Řekla to nějakým divným tónem. Rychle vyskočil na stůl a dohopsal k místu, kde ležel vzkaz. Jeho oči si rychle papír prohlédly a potom zaslechl, jak se zavřely dveře. Jeho obličej potemněl a srdce zrychlilo. Celou svou silou se co nejrychleji dostal k právě zavřeným dveřím.
Fluttershy dveře do koupelny zamknula přesně před tím, než na nich uslyšela tlumené bouchání pacek svého kamaráda.
"… Promiň, Angele." Řekla Fluttershy jemně a snažila se znít omluvně. Došla k vaně a začala jí napouštět vodou. Zanedlouho se naplnila teplou vodou. Celou tu dobu slyšela tlumené bouchání.
"Doufám, že mi odpustíš." Řekla Fluttershy nikomu specifickému.
Vstoupila do malé vany a cítila kolem sebe vodu. Potom bez toho, aniž by se nadechla, se do vody úplně ponořila. Schoulila se do malého klubíčka na dně vany a pomalu jí opouštěl poslední vzduch.
Objevil se před ní obraz jejího otce a usmála se. Ačkoli její tělo i mysl křičely po čerstvém vzduchu, Fluttershy zůstávala na místě.
Pomalu se vzdalovala a mizela do tichého, temného vodního světa.
Odpusťte mi, mí přátelé, ale tohle je to jediné, co jsem mohla ještě udělat za to, co jsem udělala. Na svých kopytech mám krev, kterou už nikdy nesmyju. Všechny jsem vás milovala, byly jste mi těmi nejbližšími poníky v mém životě a ačkoli je mi smutno, že vás musím opustit, nemohu učinit jinak. Tohle je nyní má jediná možnost.
Dash, promiň, lhala jsem ti. Už se nevrátím, ale věz, že jsem tě milovala. Nechala jsi mě i přes všechnu bolest žít takhle dlouho. Prosím, raduj se, že bolest už je pryč. Znamenala jsi pro mě tolik.
A prosím, starejte se o má zvířata, když jsem pryč. Pan Myšák bude ve čtvrtek potřebovat novou dlahu a bez ní by se měl obejít na konci dalšího měsíce, pokud vše půjde tak, jak má. Margretino křídlo by už mělo být ve čtvrtek zdravé a bude znovu létat, než se naděje. Daisy bude potřebovat léky, je strašlivě nachlazená, léky má na kabinetu. A konečně Catalina by měla být při plném zdraví, až tohle najdete, takže ji můžete vypustit.
S tím… se s vámi loučím. Děkuji…

Za všechno…

Předchozí ZDE

Originál ZDE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Shodneme se, že tohle je ten nejhorší ending?

Jo Q^^Q
Nah

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám jen a pouze na tento blog. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.