STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Silent Ponyville 3, kapitola 2, část 2

10. prosince 2017 v 11:19 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Místnost vypadala jako stará knihovna nebo studovna. Bylo tam několik polic, avšak bez knih, které chytaly prach a pavučiny. Na zemi kolem ztrouchnivělého stolu leželo několik rozházených papírů. Na druhé straně místnosti však něco zahlédla. Na židli byl postavený sejf, který sice na židli vypadal příliš těžký, ale přesto držel. Na dvířkách sejfu byl kus papíru s rychle načmáraným textem.
Twilight rychle k sejfu došla a pečlivě si ho prohlédla. Vypadal jako každý normální sejf, který se dal otevřít číselnou kombinací. Její roh se rozzářil a přitáhla si k sobě papírek, aby si ho mohla pořádně přečíst.

Část klíče je uložena zde. Uložil jsem ho zde, aby nám už nemohl ublížit. Jestli klíč chceš, musíš přijít na řešení těchto hádanek tří, neboť pouze správná kombinace odpovědí odemkne klíč.
-Když nic nenajdeš, tak tam ještě nejsi, ale jakmile mě najdeš víckrát, jsi už moc daleko.
-Za úsvitu si vyšla hříbata hrát. Hrála si celý den, až slunce opět zašlo a nad hlavami jim vysvitl měsíc. Dál si však hrála, ačkoli už byla tma a nikdy se neunavila. Nezastavila se, dokud slunce znovu nevyšlo, a pak se unavená odebrala do svých domovů.
-Ve sbírce mám čtyři poníky. Dva bohužel měli nehodu a oba ztratili jednu nohu. Je to smutné, ale nohy stále stačí, jen potřebují malou změnu.

Twilight chvíli přišel vzkaz zvláštní. Přeci jen bylo divné, že ty hádanky čekaly hezky u sejfu na vyřešení.
Podívala se na sejf, pak zpátky na papírek a přemýšlela, co slova znamenala.
'Řekla bych, že odpovědi budou kombinace k tomuhle sejfu. Což znamená, že všechny odpovědi na hádanky budou čísla.' Twilight se znovu zadívala na papírek a pořádně si ho přečetla a snažila se přijít na odpověď.
Kolečka jí nějakou dobu v hlavě šrotovala jako o závod a přemýšlela nad všemi možnými výsledky v její hlavě. Nakonec však přišla na kombinaci čísel, která jí dávala smysl.
"Dobře… jedna… dvacet čtyři… čtrnáct…" vyslovovala nahlas a otáčela černým číselníkem tam a zpátky. Jakmile se zarazil na posledním čísle, sejf vydal konečné 'cvak', čímž ji upozornil, že hádanku vyřešila. Otevřela sejf a doufala, že v něm najde klíč ke dveřím v kuchyni.
Uvnitř byly dvě věci, ale ani jedna z nich nebyl klíč. Zklamaně si povzdechla, ale přesto nebyla tolik překvapená a věci si prohlédla.
První věc, kterou spatřila, byla železná helma. Připadalo jí divné, že by tak náhodný předmět jen tak ležel v sejfu. Zvedla ji svou magií a prohlédla si ji. Vypadala jako naprosto nová. V záři přívěsku se leskla. Chvíli uvažovala, že by ji tam klidně nechala, ale měla pocit, že se jí později bude hodit. Nevěděla přesně, na co by se jí tak železná helma mohla hodit, ale pak si vzpomněla na věci, které získala po dokončení hádanek u ní doma.
Helma za chvíli zmizela, schovaná v bezpečí Twilightiny magie.
Druhá věc v sejfu byla zvláštní stará mince s divnými znaky. Přitáhla si jí a prohlédla si ji. Nejdřív nedokázala přijít na to, co to bylo, ale když jí obracela, v mysli se jí vybavila spousta knížek, které kdysi v Canterlotu přečetla. Zvláštní vzhled mince pocházel z antické Equestrie, kruh měl vzadu kovové prodloužení, díky kterému se dala připevnit na oblečení nebo brnění a jakmile minci objala magií, cítila z ní slabý pulz.
"Tohle je… kouzelný medailon. Jsou používání k napuštění magie do věcí, které ji postrádají…" Twilight byla překvapená, že ho v sejfu našla, "Podle vzhledu to vypadá, že musí být tak tisíc let starý. Ale i přesto si stále udržel svou magickou energii… Equestrijská magie je vskutku úžasná." Usmála se a dál si přístroj prohlížela.
"TWI-ZZZZZ-…"
Twilight málem vyletěla z kůže a medailon upustila. Instinkt jí od medailonu, který nyní vyluzoval divné zvuky, donutil uskočit. Překvapeně se na něj podívala a nevěděla, co si má o zvucích myslet. Domnívala se, že skrze ty zvuky slyší něčí hlas.
"ZZZZZZZ-BZZZZZZ-CA-VVVVRRRRRRSSSHHHH-JÍ NECH-SSHRRRRUUUUUU-JI TY-SSSSSSSHHHHHHHHH-KEJ PRYČ-KSSSSSSSHHH"
Twilight vyděšeně medailon pozorovala, až se nakonec uklidnil. Neměla tušení, co se to s ním právě stalo. Ještě se nesetkala, že by medailony uchovávaly hlasy nebo zvuky. Samozřejmě že dnes už poníci mohli přenášet hudbu, ale i tak je to poměrně nový vynález a je to velmi daleko za tím, co měly poníci před tisícem let k dispozici.
Pomalu popošla k medailonu a šťouchla do něj kopytem. Zdálo se, že už nic nedělá. Zajímalo jí, jestli se zvuk spustil až potom, co medailon napustila svou magií, protože věděla, že existovalo spoustu věcí, které fungovaly pouze za přítomnosti jednorožčí magie.
Twilight si medailon znovu přitáhla a začala ho napouštět magií a čekala, že se zvuk ozve znovu.
Byla překvapená, když se nic neozvalo. Otáčela medailonem ve vzduchu a pořádně si ho prohlížela, ale už z něj nic nevyšlo. Jako by se to celé odehrálo pouze díky její představivosti. Frustrovaně se zamračila na kus kovu před sebou. Přemýšlela, jestli ho taky uložit do magické kapsy, nebo ho tu nechat. Udělala v magické kapse místo a pokusila se ho vložit dovnitř.
To však mince odmítala. Mohla ji sice zvednout, ale z nějakého důvodu se minci do magické kapsy nechtělo.
"Hej, co je?" zadívala se Twilight na minci po několika dalších neúspěšných pokusech. Vztekle si odfrkla. "Možná je začarovaný, aby se s tímhle kouzlem nemísil. Což je i tak hloupost, protože proč by čarovný medailon nesměl být v magické kapse?" nejdřív zavrčela a pak přemýšlela, co s ní.
Pořádně si prohlédla zadní sponu a všimla si, že je úzká, ale silná a může se připevnit ať už na látku nebo kov, podle toho, co měl medailon očarovat. Pak se podívala provázek svého přívěsku.
Spona obepnula provázek a zase se zacvakla, takže teď medailon volně visel na její přívěsku.
"Tak, takhle na něj aspoň mohu dohlédnout." Zatím si nebyla jistá, na co ho bude vůbec potřebovat, ale vzkaz říkal, že jí tyto věci dovedou ke klíči, který odemkne zadní dveře, takže si je s sebou vzít musela.
Když v místnosti nenašla nic jinak zajímavého, tak se Twilight otočila a z místnosti zase vyšla. Podívala se dolů a zahlédla Spikea, kterému se podařilo najít a zapálit svíčku. Zrovna si prohlížel obrazy na zdi v obýváku.
"V pořádku, Spikeu?" ujišťovala se Twilight a donutila dráčka, aby se na ní podíval.
"Jo, jsem v pohodě. Jen se tu porozhlížím," odpověděl.
"Dobře, buď opatrný. Nechci, aby sis ublížil." Pořád se bála toho, co by se mu mohlo stát, kdyby byla pryč moc dlouho.
"Já vím, nemusíš se tak bát, budu tady dole v pořádku," přikývl Spike a obrátil svou pozornost zpátky k obrazu. Twilight se na dráčka usmála. Nestávalo se často, že by opravdu chápal, že musí brát situaci vážně, ale zdálo se, že tentokrát to vyšlo. Byla za to ráda a doufala, že je jejich racionální přemýšlení udrží v bezpečí.
Twilight se otočila zpátky ke dveřím a zkoumala další, které by mohly být otevřené. Nejbližší, které byly hned za studovnou byly zabouchané, takže jí nezbývalo nic jiného, než jít k dalším dveřím dál. Podlaha při každém kroku zanaříkala.
Jakmile došla k dalším dveřím, zastříhala ušima. Zdálo se jí, že za dveřmi slyšela něco, co znělo jako další poník.
Rychle se opřela o dveře a ty se rozletěly, čímž se ocitla v obrovské otevřené místnosti. Zdi byly ozdobené brněním a zbraněmi různých tvarů a velikostí, které však Twilight poznala, že byly vyrobeny pouze na výzdobu, ne k boji. V rozích visely bannery se symbolem Equestrie a na podlaze se rozprostíral rudý sametový koberec. Na druhé straně stála socha poníka na zadních vyrobená z bronzu, v předních nohách svíral starý zrezivělý meč a na zdi za sochou bylo něco napsáno. Uprostřed stropu bylo něco, co vypadalo jako čerstvá krev, která odkapávala do krvavé louže na zemi.
Ale to, co Twilight překvapilo nejvíc, byl fakt, že v místnosti slyšela vzlykat a brečet klisnu. Rozhlédla se po místnosti, ale zdroj zvuku zkrátka nedokázala najít.
"Haló?" Zvolala Twilight a vešla dál do místnosti. Na chvíli se zarazila, když si všimla, že její nový přívěsek začal znovu vyluzovat své zvuky. Chvíli se na něj dívala a čekala, dokud se zase neztiší. Když se tak však nestalo, rozhodla se zvuk ignorovat a dál hledala nešťastného poníka.
"Haló?" zvolala znova, ačkoli se jí znovu nedostalo odpovědi, pouze brekot. "Haló? Je tu někdo?" Twilight se zoufale snažila zaujmout nešťastného poníka. Zvolala ještě několikrát, ale pokaždé jí bylo odpovědí pouze ticho.
"Nechápu to… Já ji slyším, ona mě snad ne?" zajímala se nahlas. Pomalu došla k soše poníka a prohlédla si ji. Vypadal jako voják, oděn a připraven do boje, ale zdálo se, že mu chyběla helma. Twilight vzhlédla a přečetla si nápis na zdi.
Equestrie, naše Vlast, budiž ochraňována se ctí. Za každého občana, který si přeje svobodu a lásku, my pozvedáme naše štíty a meče. Musíme být připraveni bojovat, nebo budou naše ideály zničeny.
Twilight vytáhla helmu ze své magické brašny. Nevěděla, jestli jí to pomůže dostat klíč od zadních dveří, ale věděla, co jí hádanka říká. Posadila soše helmu na hlavu, kam úplně přesně pasovala a ozvalo se cvaknutí.
Socha se najednou pohnula, což Twilight donutilo překvapeně uskočit. Přední nohy sochy, které tak pevně třímaly starý meč, se zvedly, rozdělily se a pustily tak meč. Čepel spadla na zem. Twilight si jí řádně prohlédla.
Meč měl pod bílou rukojetí fialový drahokam, který sloužil nejspíš k pohodlnějšímu uchopení do pusy. Záštita meče vypadala, že byla vyrobena z tmavé kosti. Jasně bylo vidět, že meč prošel mnoha bitvami a nebyl opraven, takže byl nyní trochu zubatý a zrezivělý.
Přitáhla si ho blíž, aby si ho mohla lépe prohlédnout. Když to udělala, medailon kolem jejího krku začal vydávat hlasité zkreslené bzučení.
Místnost se otřásla a jemný vzlykot se najednou změnil v srdceryvný křik. Twilight málem vyskočila z kůže a rychle se otočila. Místnost se otřásla ještě jednou a ozval se hlasitý úder. Twilight se rozhlížela všemi směry a snažila se najít zdroj zvuku.
Ozval se další úder tentokrát doprovozený ještě zapraskáním. Otočila hlavu ke stropu, kde viděla, že z něj padají kousky a že se jím něco snažilo prodrat dolů. Obrátila pozornost ke dveřím a snažila se k nim doběhnout a utéct.
Ozval se další strašlivý křik, místností zacloumal poslední úder a jeho síla donutila Twilight ucouvnout před padajícími kusy.
Twilight se zadusila prachem, který se najednou zvedl ze země a rozkašlala se, zatímco otočila hlavu k tomu, co právě propadlo stropem.
Ze stropu visela obrovská postava. Nohy jí sahaly až kamsi do stropu a bylo jí vidět pouze obrovskou hruď s hlavou pod ní. Tělo bylo dlouhé a kůže zkažená, plná jizev a pevně uchycena řetězy. Chyběla tomu jedna přední noha, druhá byla pevně přimáčknutá a zlomená k tělu řetězy. Hlava naháněla Twilight největší hrůzu, protože tomu chyběly oči. Uši vypadaly, jako by prošly skartovačkou a sotva na hlavě držely, v puse chyběly zuby a hlava silně krvácela, nejspíš z toho, jak to neustále tlouklo do stropu.
Bytost vydala další hlasitý řev, který připomínal klisnu a Twilight to málem utrhlo uši. Sklopila uši dozadu a začala od stvůry couvat, dokud nenarazila na zeď. Jakmile se na příšeru zadívala, rozlil se jí tepnami adrenalin.
Zařvalo to v agónii. Začalo to sebou házet ze strany na stranu a sténalo hroznou bolestí. Twilight to mohla jen pozorovat a cítila, jak se jí rozbušilo srdce v hrudi. Nevěděla, co to bylo, nevěděla, co se tomu stalo a naposledy, když tu potkala nějakou příšeru, pokoušela se jí vždycky zabít.
Stvůra sebou na chvíli přestala házet a zhluboka dýchala. Její hlava se upřela směrem k Twilight, která se hrůzou nedokázala ani pohnout. Jako by si stvoření všimlo jejích myšlenek a zaměřilo se na ni.
S dalším zakvílením to vyrazilo hlavou přímo na Twilight, pusa otevřená a připravená ke kousnutí.
Twilight sotva dokázala včas uskočit a bytost narazila do stěny za ní. Twilight uklouzla, ale rychle se zase zvedla a přitáhla si k sobě meč na ochranu. Nikdy před tím s mečem nešermovala, dokonce ani tehdy, když ještě bydlela v Canterlotu. Princezna se jí ptala, jestli nechce naučit se zbraněmi, ale Twilight se vždy plně soustředila na studium magie.
Ale právě teď si přála, aby nabídky využila.
Ječící bytost se odtáhla kousek zpátky a chvěla se bolestí a stále naříkala.
"Prosím! Přestaň!" zaječela Twilight na bytost, když pozorovala, jak se to snažilo dostat z řetězů, "Nechci ti ublížit! Když se uklidníš, tak ti můžu pomoct!" prosila bytost, aby naslouchala rozumu.
Bytost však nabídku odmítla a znovu po Twilight vyrazila. Ta znovu uskočila a bytost znovu narazila do zdi.
Twilight se pokoušela udržet rovnováhu, ale bytost tentokrát nemarnila časem. Rychle se zhoupla zpátky a pak znovu rovnou na Twilight.
Twilight šokovaně zalapala po dechu a snažila se útoku znovu vyhnout, tentokrát však i pozvedla meč a snažila se utlumit náraz. Příšera se škrábla o zubatý meč a zaječela bolestí, než narazila do boku Twilight. Ta jen cítila, jak narazila do zdi.
Zavrčela a cítila tlak na obou bocích. Věděla ale, že neměla čas zvyknout si na nové modřiny. Vyskočila na nohy, zatímco se nestvůra znovu připravovala k útoku. Ten hrozný, konstantní křik, sten bolesti, se Twilight zabodával přímo do duše.
"PŘESTAŇ! PROSÍM! NECHCI TI UBLÍŽIT!" ječela Twilight zoufale na bytost a snažila se tak zabránit dalšímu útoku.
Příšera zařvala a zarazila čelist do Twilight. Ta vydrala vyděšené zalapání a místnost najednou viděla vzhůru nohama. Cítila, jak se silná čelist bytosti pomalu zakusují do jejího masa. Zasténala v agónii, když se těch několik zubů do ní zakusilo a snažily se jí pohltit zaživa.
Meč proletěl vzduchem a zabořil se příšeře rovnou do krku.
Její čelisti se v agónii doširoka rozevřely a Twilight vypadla a bytost sebou začala škubat a narážet do všech zdí místnosti.
Twilight chvíli lapala po dechu a kopytem si mnula krk. Její mysl zaplňoval křik nestvůry, a nakonec zahlédla meč pevně zaseknutý v jejím krku. Její roh se rychle rozzářil a uchopil jeho jílec, čímž meč vytrhnul z krku stvůry.
Její hlava narazila do podlahy a otřásla tak celou místností. Twilight se třásly nohy, ale snažila se stát a zamířila meč na příšeru znovu.
Stvoření nečekalo na další příležitost. Trochu utišilo svůj řev a vyrazilo proti Twilight s pusou připravenou jí porazit.
Twilight nečekala, až se k ní příšera přiblíží. S ladným mávnutím se meč zarazil stvůře do tlamy.
To jí však neodradilo a dál mířila na Twilight.
Twilight se uhnula, čelisti dorazily na místo, kde před chvílí stála a zakously se do meče. Její roh se znovu rozzářil a přinutil meč prorazit si cestu ven spolu s krví a několika zuby.
Hlava bytosti znovu vrazila do země, jako by se snažila utišit bolest a místnost pomalu začala třísnit svou krví. Twilight nad ní pozvedla meč, každý kousek jejího těla naléhal, aby zaútočila, aby se nenechala jen tak sprovodit z tohoto světa.
Stvůra zaječela, čelisti secvakly a chtěly pozřít Twilight. Ta však pozvedla meč, zatímco zatnula zuby a bíle jí zářily oči, nozdry roztažené, aby mohly nabrat více zvířeného vzduchu místnosti. Sutě se začaly zvedat ze země, třísky a kusy brnění začaly rotovat ve vzdušném víru. Twilight se na příšeru zadívala, zatímco meč se stal středem jejího magického vzteku.
Příšera po ní vyjela s otevřenou, uřvanou tlamou.
Twilight také zařvala a vydrala tak ze svých plic všechen zvuk. Nikdy nekřičela víc.
Meč létal vzduchem, naváděn kouzelnou energií. Zasáhl bytost, projel její spodní čelistí přímo do lebky, kterou projel, až se nakonec zabodl do země.
Bytost sebou začala nekontrolovatelně házet. Twilight oddechovala a pozorovala příšeru v agónii před ní. Čekala a stvůra se začala hýbat pomaleji a pomaleji.
Konečně stvůra ztichla úplně a přestala se hýbat. Její medailon se také utišil.
Twilight zhluboka dýchala a začala se uklidňovat. Její oči přestaly zářit a cítila, jak pomalu odeznívaly účinky adrenalinu v jejích cévách, když už byla mimo ohrožení života.
Začaly se jí třást nohy, které už nebyly schopné udržet její váhu. Padla na kolena a její mysl se zatemnila, dech však nezpomaloval a události posledních minut na ní konečně dolehly celou vahou.
"TWILIGHT! TWILIGHT JSI V POŘÁ-" zaječel Spike, který konečně dokázal otevřít dveře a vrazil dovnitř, ale hned se zase zarazil.
Viděl naprosto všechno. Mrtvou příšeru přibodnutou k zemi, krev, kterou byla celá místnost postříkaná, strašlivý nepořádek, který vzniknul probořením stropu, zdí a dekorací.
Ale především spatřil Twilight, která na něj zírala, třásla se na místě s vykulenýma očima, jak se snažila zpracovat to, co se právě stalo. Její tělo bylo celé od krve, některá byla dokonce její vlastní.
"T-Twilight…" podivil se Spike, který nemohl uvěřit tomu, co viděl. Vzalo mu to slova z úst.
"S… Spikeu…" Její hlas se třásl, podobně jako se třáslo její tělo. Její oči se přivíraly v rytmu s jejím dechem, "Já… já… já zabila… živou bytost…" Strach v jejím hlase byl slyšitelný, bolest a utrpení toho, co udělala, na ní doléhala. Spike spatřil slzy, které se jí začaly rozlévat po tváři.
"Já… já to zabila…" škytla a nadechla se a její obličej se pokřivil. Snažila se udržet vzlyky, snažila se udržet svou bolest a úzkost. Ale nedokázala to a Spike to na ní viděl. Rychle doběhl k Twilight a obejmul jí kolem krku.

Twilight se rozbrečela, bolestně vzlykala na dráčkově rameni a držela si ho kopyty k sobě tak blízko, jak jen mohla.

Originál ZDE
Předchozí ZDE
Následující ZDE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sw sw | 22. ledna 2018 v 18:30 | Reagovat

Jas, vím že studuješ a tak, ale nechceš trochu dělat na těch překladech ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám na tento blog a na stránku Pixelaria. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.