STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Únor 2018

Absence Světla NAMLUVENO

26. února 2018 v 12:04 | Survivors of Insanity |  Namluvené creepypasty
A další namluvená creepypasta os Survivors of Insanity! :)
-Jas

Lost Silver NAMLUVENO

24. února 2018 v 19:05 | Survivors of Insanity |  Namluvené creepypasty
A máme tu další namluvenou creepypastu, tentokrát od Survivors of Insanity! :) Určitě si poslechněte, stojí to za to!
-Jas

Silent Ponyville 3, kapitola 3, part 1, část 2

14. února 2018 v 22:38 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Její oči doputovaly až k malému dráčkovi na jejích zádech, který se na ní díval s náznakem strachu v očích.
Navíc musela za každou cenu ochránit Spikea. Nenechala by, aby se něco stalo jejímu mladému asistentovi.
Twilight se otočila od recepce a vyrazila kupředu, dokud nenarazila na první dveře napravo. Cedule vedle dveří sdělovala, že se za nimi nachází 'Reference'.
"No, myslím, že tohle je dobrý start pro naše hledání," řekla Twilight poněkud váhavě. Spike se jí pořádně chytil kolem krku a Twilight opatrně otevřela dveře.
Její světlo dokázalo osvítit několik polic s různými knihami. Mnoho z nich se zdálo opotřebovaných věkem, na policích a vázání se usazoval prach. Pomalu vešla do místnosti a rozhlížela se se světlem všude kolem. U vchodu spatřila obrovské komíny knih vyskládané přímo u polic, které komukoli blokovaly volný přístup. Jediná volná cesta vedla mezi policemi.
Twilight udělala ještě několik kroků vpřed do referenční místnosti, pomalu za sebou zavřela dveře a nastražila uši. Její medailon začal slabě bzučet.
Spike se jí držel kolem krku ještě pevněji, zatímco ona instinktivně vyndala meč z kapsy a pevně ho uchopila magií. Stála na místě a čekala na jakoukoli bytost, díky které medailon bzučel, než se objeví. Ale ačkoli stála na místě tak dlouho, že se jí to zdálo jako věčnost, žádná bytost se před nimi neobjevovala. Medailon však dál slabě bzučel.
Twilight polkla svou úzkost a odhodlala se k pomalým a opatrným krůčkům vpřed. Bzučení si zachovalo svou tichost do doby, než police vytvořily prostor. Tam zesílil, ale ještě se k němu přidal zvuk žvýkání. Podívala se vlevo, kde spatřila další horu knížek, která jí bránila v průchodu. Potom se pomalu ohlédla doprava.
Nejdřív si myslela, že spatřila poníka shrbeného před malou hromádkou knih. Ale to samozřejmě úplně nesedělo. Začala se soustředit a postupně dokázala rozeznat další detaily.
To, co si prvně myslela, že byla záda poníka, vypadalo jako něco vyrobeného z rozkládající se kůže, která se hýbala a pulzovala, jako by pod ní žili červi. Několik míst vypadalo, jako by byla přišitá k sobě, jako by kůže byla oblek vyrobený z hnijící kůže jiného poníka. Z otvoru na zádech se pnula dvě fialová a červená svalnatá chapadla se špičkami na koncích. Zvedlo to hlavu a ukázalo tak dvě klapky, které vypadaly jako rozpadající se poníkovská hlava bez kůže a očí, která hladově žvýkala knihu.
Twilight se málem zalykala. Sotva by dokázala popsat hrůzné stvoření před sebou. Hlava knihu rozdrtila lehce a nedělalo jí problém spolknout ani obal, ani stránky. Chapadla se najednou napřáhla ke knihovně, která stála vedle bytosti a probodla knihu rovnou ve vázání. Zvedlo knihu a položilo jí vedle malé hromádky, které už monstrum stihlo nashromáždit, zatímco se hlava zakousla do jiné knihy.
Twilight pomalu couvala prostorem mezi knihovnami co nejdál od monstra. Zdálo se, že si jí to vůbec nevšimlo a příšera znovu zmizela ve tmě. Hlasité bzučení medailonu se ztišilo a Twilight si oddechla.
"Twilight, Co to bylo za věc," zasyčel Spike do jejího ucha, zatímco se pevně držel jejího krku, ale zároveň si dával pozor, aby jí naškrtil.
"Nevím, Spikeu," zasyčela Twilight zpátky, snížila meč k zemi a pokračovala ve své cestě, "Ale pokud možno bych se tomu vyhýbala."
Twilight pocítila, jak její záda narazila na další hromadu rozházených knížek. Otočila hlavu a zjistila, že tam cesta díky tomu končí. Zadívala se na ně, rozsvítila roh trochu jasněji a snažila se popadnout knihy a odklidit je z cesty.
Ale knížky se nepohnuly ani o píď, jako by byly ke svému místu pevně přilepeny. Zamračila se a pokusila se je teleportovat pryč. Ale navzdory kouzlu se knihy ani nepohnuly. Jako by byly její zavřené dveře v knihovně - úplně imunní proti její magii.
"Co má pořád tohle místo s magickou imunitou," zavrčela Twilight zoufale a rozhlédla se kolem, viděla konec místnosti, ke kterému směřovalo dohromady šest knihoven. Hromady knih byly seskládané tak perfektně, že ji vždycky zavedly právě k té bytosti. Rychle vytáhla mapu knihovny a znovu si ji prohlédla.
Zdálo se, že na druhé straně se nacházely ještě další tři místnosti ke studiím. Ale vzhledem k tomu, že její cesta byla zablokovaná horami knih, vedla jediná cesta skrz bytost požírající knížky.
"Spikeu…" řekla Twilight jemně, ale vážně, "potřebuju, abys ze mě na chvíli slezl."
"T-Twilight?" zeptal se Spike váhavě, "Co chceš udělat?"
Twilight se zhluboka nadechla, zavřela oči a klidnila nervy. Znovu se jí před očima objevil obraz Spikea rozcupovaného na kusy. Objevila se před ní znovu ta příšera z domu, která se jí pokusila zabít. Viděla zombie vojáky, každého se svou zbraní, jak se je každý snažil zabít.
Tyto bytosti byly chladné a surové; nedotknutelnost cizího života jim byla cizí. Chtěly jen zabíjet a ubližovat. A ačkoli by se jim ráda vyhýbala bez boje, věděla, že nebude moct. Ačkoli to byla živá stvoření, musela se na ně dívat jako na překážky. Nic víc než další hádanky mezí ní a svobodou. Aby mohla zachránit své přátele, najít Celestii, aby už nikomu nebylo ublíženo.
"Spikeu… musím tu bytost porazit." Pozvedla otřískaný meč před sebe a prohlížela si ho, "A kdybys byl na mých zádech, mohl by sis ublížit. A ať se děje cokoli, tobě se nesmí nic stát, Spikeu."
"Twilight, ne! Neměla bys s tím stvořením bojovat, dokud to není poslední možnost!" Spike zatahal za její hřívu a snažil se jí přesvědčit, aby nejednala tak hloupě. "Co když se něco stane tobě, Twilight?!" Jeho hlas se začal zvyšovat a Twilight ho pečlivě pozorovala. "Když se stane něco tobě, co pak asi budu dělat já?! Co řeknu ostatním, když je najdu a ty budeš… ty budeš…" Spikeovi se do očí vehnaly slzy a v krku se mu utvořil knedlík.
Twilight si prohlédla chodbu knih. Stále slyšela bytost, jak požírá knihy. Zdá se, že tím byla plně zaneprázdněná.
Spike cítil, jak ho magie zvedla ze zad Twilight a postavila ho na zem.
"Twilight! Ne! Já-" začal křičet Spike, ale brzo byl umlčen, když si ho Twilight pevně přitiskla k hrudi. Vytřeštil oči, když se snažil vzhlédnout k fialovému jednorožci, který si ho u sebe pomocí kopyta držel v objetí.
"Spikeu, já vím," mluvila Twilight laskavě a snažila se dráčka uklidnit. Spike se jí vrhnul kolem krku a obejmul ji. "Nemůžu slíbit, že si neublížím, ale nezemřu a nenechám tě tady, Spikeu. Ale taky nedopustím, aby ti tahle stvoření ublížila. Takže jestli můžu, byť jen jednu zastavit před tím, než zaútočí, tak to udělám," hlas Twilight zněl najednou jinak v uších mladého draka, protože tímhle tónem mluvila Twilight tak zřídka. Jako by k němu z jednorožce mluvil mateřský hlas.
"Ale… ale!" Snažil se jí Spike přerušit, ale Twilight ho lehce umlčela a podrbala ho na hlavě.
"Prosím, Spikeu, slibuji, že všechno bude v pořádku," mluvila, aby dráčka uklidnila a zdálo se, že to funguje, "Jen tu na mě počkej. Tohle zabere jen chvilinku."
Spike chvíli mlčel a jen se Twilight pevně držel. Nechtěl, aby musela bojovat, ale čím víc se mu vpíjela její slova do mysli, tím víc přemýšlel o jejich situaci a tím víc si uvědomoval, že tomu skutečně nelze zabránit.
"D-dobře… hlavně… dávej na sebe pozor…" řekl Spike tiše a odstoupil od Twilight. Twilight mu přikývla a znovu se zhluboka nadechla. Slyšela ozvěnu svých kroků a držela meč před sebou. Bytost se znovu objevila v osvětleném poli jejího přívěsku. Bytost vyrvala celou sekci stránek z její současné knížky, sežvýkala je a neohrabaně je polkla.
Twilight přistoupila k bytosti blíž a ta otočila hlavu.
Bzučení Twilightina medailonu sílilo. Přímo vibroval zvukem a snažil se jí varovat o nebezpečí nacházejícím se přímo před ní.
Její chapadla máchala vzduchem sem a tam, špičaté konce jako by krájely vzduch, kterým projížděly. Bytost zavrčela a maso pod kůží se začalo hýbat, jako by pod ní byla připravená ještě další chapadla.
Twilight se zamračila, meč stále před sebou, připravená na sebemenší pohyb monstra. Ačkoli nemělo žádné oči, cítila, že ji pozoruje a čeká, až udělá první pohyb. Zdálo se, že jí chtělo porazit, zaútočit na ní, když to nejméně čekala, ale to nedovolila.
Cítila, jak jí na obočí vyrašil pot. Bytost se prostě nechtěla pohnout a kdyby se Twilight otočila, zaútočilo by to na ní. Musela tedy udělat první pohyb ona.
Udělala další krok vpřed.
Bytost hlasitě zakvílela a vystřelila po Twilight hadovitá chapadla. Svištěla vzduchem a chtěla se dostat k její krvi.
Čepel bez váhání zareagovala a odsekla oba útočící výrůstky. Odletěly na stranu a Twilight se znovu přiblížila. Bytost se teď k Twilight vyzývavě otočila a znovu na svého nepřítele zaječela.
Nos Twilight udeřil její odporný dech. Zatnula zuby a pozvedla meč, připravená useknout příšeře hlavu.
Jedno chapadlo však na ni znovu zaútočilo. Její meč rychle proletěl vzduchem a zarazil se těsně před jednou končetinou bytosti. Před ní vlila Twilight do meče ještě více magie a vyslala ho proti noze.
Bytost zařvala bolestí a špičatá čepel projížděla vzduchem spolu s krví.
Oslepená bolestí, bytost vyrazila po Twilight, otevřela pusu a byla připravená se do ní zakousnout.
Meč si lehce přitáhla zpátky a stále ho pevně držela magií. Jednou ranou zasáhla bytost, meč pevně zaražený do otevřené tlamy.
Twilight se uhnula z cesty a bytost narazila do knihovny, skučela bolestí a vrážela do knih a snažila se zbavit té odporné věci, která jí byla zaražena až do krku. Roh Twilight se rozsvítil, uchopil meč uvnitř bytosti a jedním tahem ho z ní vytáhla.
Bytost se zalykala, řvala a z pusy se jí řinula krev a zvedla něco, co by se dalo nazývat kopyty ke svému krku a snažila si ulevit. Poslední zdravé chapadlo máchalo vzduchem a naráželo do knih a polic a zoufale se snažilo ubránit život bytosti.
Twilight nemrhala časem a namířila meč. S bojovým křikem vyslala meč kupředu a probodla bytost bokem její hlavy. Meč se zabodl do knihovny a bytost tak byla přikovaná na místo.
Bytost se ještě chvíli zmítala, snažila se zoufale přežít, než konečně znehybněla a chapadlo hlasitě bouchlo o zem.
Twilight zhluboka dýchala a čekala, dokud jí šok z její situace nepřejde. Byla soustředěná, vypočítávala, pečlivě sledovala každý krok příšery a skolila ji, když byla nejvíce zranitelná.
"Já to nechápu, Princezno…" řekla malá Twilight, když procházela se svou učitelkou výcvikové budovy, "Proč musí vaši vojáci tak tvrdě trénovat boj, když se v Equestrii neválčí?" Obdivovala několik hřebců, každý z nich máchal mečem a bojoval proti dřevěné figuríně. Někteří měli pouze cvičné dřevěné meče a bojovali mezi sebou a udržovali se tak v kondici.
"No…" promýšlela Celestie svá slova, "Je pravda, že během mé vlády už dlouho panuje mír, ale nebylo tomu tak vždycky. Pořád jsou tu poníci, kteří raději řeší spory meči a kopyty nežli slovy." Mluvila lhostejně, "Ale netrénují pouze z toho důvodu. Žijeme ve světě plného bytostí, které nám chtějí ublížit a mnoho z nich smýšlí o ponících jako o chutné svačině."
"C-cože? O-opravdu?" Hříběcí Twilight se podívala na svou učitelku velkýma smutnýma očima, vyděšená, že by jí na světě chtělo něco sníst. Celestie k ní shlédla a zasmála se.
"Neměj strach, Twilight. Pracuji na tom, aby po celé Equestrii nadále převládal mír." Princezna se upřímně usmála, "A kdykoli se budeš bát o svou bezpečnost, můžeš si vždy mezi hodinami učení protrénovat svůj šermířský um."
"O-opravdu?" zeptala se Twilight zvědavě a znovu pohlédla na vojáky. Jeden bílý pegas, který zaslechl jejich konverzaci pomalu došel k hříběti a usmál se na něj.
"Nazdárek," řekl pyšně, ale upřímně. Twilight téměř vyděšeně ucouvla, "Zaslechl jsem, že by ses ráda naučila s mečem. Chtěla by sis to zkusit?" zeptal se jí a podal jí dřevěný meč, se kterým zrovna trénoval.
Twilight se na něj váhavě podívala a pak se ho dotkla kopytem. Voják ho souhlasně posunul blíže k ní. Popadla meč oběma předníma nohama, a jakmile ho pustil, Twilight se pod tou tíhou svalila k zemi. Znovu se ale zvedla na nohy a zvedla meč, jak jen mohla, ačkoli to bylo jen kousek nad zem. Zadýchala se a přestala se snažit. To vyvolalo smích jak u vojáka, tak i u princezny.
"Pojď, seženu ti lehčí meč, takový, který dáváme hříbatům, jako jsi ty, když se chtějí naučit šermovat." Voják se usmál, zvedl meč zuby a otočil se směrem ke skladu vybavení.
"Hmf. Proč jsou ty věci tak těžké?" zamumlala Twilight, sedla si na zem a poraženě založila kopyta.
"To proto, že materiál, ze kterého jsou skutečné meče, je také těžký. Takže i tréninkové meče jsou zatíženy," Celestia se během vysvětlování usmála, "Tak co, chtěla by ses naučit s mečem?"
"Možná." Twilight nad tím chvíli přemýšlela a pak se postavila na nohy a usmála se, "Chci se stát velkou jednorožčí kouzelnicí! A když se naučím i s mečem, třeba mi to k tomu pomůže!" vypadala velmi nadšeně, "navíc, když se naučím kouzlit, jak často budu muset bojovat s mečem?"
Twilight i Celestie se zasmály.
"Je… je už po všem?" zeptal se Spike opatrně, když vykouknul zpoza rohu. Twilight se na dráčka podívala a spatřila jeho vystrašené oči.
"Ano…" řekla Twilight přívětivě a podívala se na svůj medailon, který už dávno přestal bzučet. "Už je tu bezpečno."
Twilight znovu ukryla meč do magie a tělo bytosti se svalilo k zemi. Lhostejně se na něj dívala, zatímco jí dobíhal Spike. Scéna byla opravdu zvláštní. Zabila další živou bytost, a tentokrát dokonce dobrovolně.
Ale bylo to také rozdílné. Jakmile pocítila dráčkovu tlapu, jak se jí ovinula kolem nohy, připomněla si, proč to vlastně udělala. Právě teď musela ochránit Spikea. To ona byla ta dospělá; musela tu pro něj být a uklidňovat ho. Musela pamatovat na to, že už dávno nebyla malým hříbětem. Nad životy těch, které zabila, mohla truchlit až poté, co se odtud dostali. Ale do té doby se musela soustředit, a jejím cílem bylo zajistit Spikeovi bezpečnost a vrátit Ponyville do normálu.
Twilight si znovu opatrně posadila draka na záda a konečně prošla kolem stvůry. Za rohem další knihovny dopadlo její světlo na zadní prostor místnosti. Spatřila rozbité dřevěné dveře, které vedly do jedné ze studoven. Došla k nim a opřela se o ně kopytem, ale zjistila, že byly zaražené a že s nimi nepohne. Do téhle místnosti se prostě dostat nemohla.
S povzdychem otočila hlavu vlevo a spatřila druhé dveře, které ještě vypadaly v pořádku. Třetí dveře byly pohřbeny za hromadou knih a stolů.
Twilight došla k prostředním dveřím, a i o ně se opřela kopytem. Její medailon zatím nebzučel, a to jí dodalo odvahy. Otevřela dveře, aniž by věděla, co ji za nimi čeká.
Studovna byla překvapivě dobře osvětlená lucernou, která visela uprostřed místnosti. Na rozdíl od zbytku knihovny se tato místnost nerozpadala. Stěny byly natřeny obyčejnou krémovou barvou a ve spodní části byly tapety s dřevěným vzorem. Uprostřed místnosti stál stůl, připravený pro kteréhokoli poníka, aby usednul a začal studovat. Na stole ležely vedle sebe pouze dva předměty, několik listů papíru a něco, co vypadalo jako veliký dílek puzzle.
"Co to je?" zeptal se Spike, když na stole spatřil velký puzzle. Měl na sobě několik čar, jako by byl kusem většího obrazu. Twilight nedokázala přesně určit, co na kousku bylo. Ale mohl to být kousek nějaké nástěnné malby.
"Hmmm…" zkoumala zvědavě kousek Twilight, než vyndala lístek z recepce a přečetla kus nahlas. "Ale ne ztratil jsem je nemůžu uvěřit, že jsem je ztratil, Ty věci je teď budou střežit vím to proč to musel být zrovna puzzle?" Podívala se z papírku znovu na dílek a nechala vzkaz zmizet. "Spikeu, myslím, že tohle je to, o čem nám říkal ten vzkaz. Kousky puzzle, které když dáme dohromady, otevřou dveře do zadní místnosti." Twilight zvedla dílek a uložila ho do kapsy.
"To by i dávalo smysl. Kolik si myslíš, že je tu dílků?" zeptal se Spike nahlas. "A myslíš, že budou všechny střeženy těmi… věcmi?" Přejel mu mráz po zádech.
"Nevím. Je to docela velký dílek, takže bych řekla, že jich tolik být nemůže," uvažovala Twilight, "A všechny mohou být střežené…" zamyšleně si přiložila kopyto k bradě a přemýšlela o jejich situaci. "Kéž bychom alespoň věděli, kde máme ostatní kousky hledat…"
"A co třeba vyhledávací kouzlo?" zeptal se Spike rychle.
"Vyhledávací kouzlo…" Twilight zamrkala a najednou jako by se jí v hlavě rozsvítila žárovka. "Spikeu, ty jsi génius!" Usmála se a vytáhla mapu společně s dílkem puzzle.
"No, však víš, snažím se," zachichotal se Spike komplimentu se svou obvyklou laskavostí.
Twilight narovnala mapu na stůl a pohybovala nad ní dílkem.
"Dobře, tenhle dílek je kousek jednoho celku. Měla bych být schopná použít kouzlo a lokalizovat ostatní dílky." Twilight soustředila na dílek svou magii. Dílek začal jasně zářit a do knihovny vystřelily neviditelné etherové nitky, které spojovaly ostatní dílky. Dílek potom vystřelil tři paprsky světla označil tak na mapě tři místa, kde se měly zbývající kousky nacházet.
Jakmile bylo kouzlo dokončeno, uložila dílek zpátky do magie a zadívala se do mapy, kde chvíli zkoumala jednotlivá místa.
"Dobrá, zdá se, že jsou tu ještě tři další dílky," skenovala Twilight mapu pečlivě a prohlížela si každé označené místo. "Dva jsou někde v hlavní sekci knihovny a ten třetí je v druhé studovně. Když pro ně půjdeme hned, dostaneme se dozadu rychle." Twilight se usmála a ukázala kopytem na místo, kde byla nakreslená zadní místnost.
"Já nevím, Twilight; je dost pravděpodobné, že se hlavní část knihovny proměnila v labyrint stejně jako referenční místnost." Spike si také trochu s obavami prohlížel mapu.
"No… možná, ale na to budeme muset stejně přijít," řekla Twilight a znovu mapu schovala. Její oči teď padly na papíry na stole a přečetla velký nápis 'Kočka, která se oženila s myší'. Zmateně zamrkala a pak se zvědavě začetla.
Bylo nebylo, byl jednou jeden kocour, který se seznámil s myší. Znali se tak dobře, že se z nich stali kamarádi a zamilovali se. Takže se rozhodli se vzít. Sezdaný pár žil svůj život v míru.
Jednoho dne v létě si uvědomili, že si budou muset nastřádat jídlo na zimu. Společně našli nádherný kus masa v tuku ve sklenici. Aby sklenici uchránili, schovali ji před ostatními na opuštěném poli.
Ale kocour dostal na maso chuť a připravil si pro myš lež. Jakmile mu myš lež uvěřila, trochu masa snědl. Vrátil se k myši najedený a spokojený.
Ale kocour začal mít chuť na maso znovu. Takže si vymyslel další lež. Věrná myš kocourovi věřila a kocour šel znovu ke sklenici a znovu se do syta najedl.
Ani po dvou hodech však nebyl kocour plně uspokojen, a tak si vymyslel další lež. Myš ho už začala podezřívat, ale ještě ho nechala být. Kocour se vrátil ke sklenici a snědl i zbytek masa, takže už žádné nezbylo.

Když se kocour vrátil, myš se ho začala vyptávat. Kocour se snažil lhát, ale myš ho obelstila. Jakmile ho začala obviňovat z jezení jejich zásob, kocoura otázky omrzely. A tak kocour chytil myš a spolknul jí v celku, čímž si znovu naplnil břicho.

Originál ZDE
Předchozí ZDE
Následující COMING SOON

Silent Ponyville 3, kapitola 3, part 1, část 1

14. února 2018 v 22:35 | jake-heritagu.deviantart.com |  PonyPasty
"Na, Twilight, v kuchyni jsem našel sáčky s čajem," řekl Spike a podal fialovému jednorožci teplý šálek čaje.
"… Díky, Spikeu," zamumlala Twilight tiše. Přitáhla si magií šálek k sobě a pomalu čaj usrkávala.
Chvíli trvalo, než znovu načerpala sílu do nohou, ale po chvíli už byla schopná sejít spolu se Spikem do obývacího pokoje. Podařilo se mu najít deku, do které se hned Twilight zabalila. V tomhle momentě nejvyšší potřeby skutečně dokazoval, že opravdu je jejím asistentem číslo jedna.
"Omlouvám se, Spikeu," povzdechla si Twilight a zadívala se do kalné vody čaje, "to já bych měla být ta silná a ne t-"
"Twilight, jak jsou na tom tvé rány?" vyrušil jí Spike a přísně se na ní zadíval.
"Moje…" Twilight nejdříve zmateně zamrkala a pak si prohlédla svoje tělo. Dokonce odhrnula kousek deky, aby si mohla prohlédnout škody, které jí byly způsobeny.
Měla sice nateklý hrudník, ale přesto jí překvapilo, že to nebylo tak hrozné. Čekala mnohem horší modřiny vzhledem k tomu, jak se cítila, ale překvapivě byla tady skoro v pořádku. Naštěstí to také bylo to nejhorší. Rány, které jí způsobilo to monstrum, už přestaly krvácet.
"Moje rány jsou v pořádku Spikeu. Ale proč se tak-"
"Právě jsi bojovala o svůj život, Twilight. Já jsem v pořádku. Teď si na chvíli odpočiň a vyrazíme dál, až budeš připravená." Vyrušil jí znovu Spike s úsměvem. Twilight znovu zmateně zamrkala, ale pak mu úsměv oplatila.
"Občas si říkám, jestli jsi pořád stále jenom dračí mládě." Zachichotala se Twilight, přivřela oči a znovu si usrkla čaje.
"No jo, rostu docela rychle," přikývnul vesele Spike. Nastalo mezi nimi příjemné ticho, které ponechalo Twilight v jejích myšlenkách, zatímco upíjela teplou tekutinu. Spike se usmíval, když viděl Twilight odpočívat, ale pak se podrbal na zátylku. "Hej, Twilight, vím, že je to trochu brzo, ale," Twilight vzhlédla ke svému asistentovi od okraje svého šálku, "když jsme byly v té místnosti, spatřil jsem vedle té příšery ležet klíč. Myslím, že by to mohl být klíč k těm dveřím. Nebral jsem ho, protože jsem pomáhal tobě, ale…"
"Víc nepotřebuju vědět, Spikeu," Twilight zlehka přikývla, položila šálek a když se zvedla, deka jí z ramenou sklouzla na zem. "Dojdu pro něj."
"Počkej, jsi si tím jistá? Možná bys měla prostě-" Spike jí chtěl zastavit před tak zbrklým jednáním, ale ona ho kopytem umlčela.
"Děkuji, že se tak staráš, Spikeu, ale jsem v pořádku. Navíc přeci dokážu sebrat klíč z místnosti. Nemůžu tě nechat dělat všechno." Zhluboka se nadechla, "Já se mám starat o tebe. Ne naopak." Usmála se na něj.
"Je v pořádku potřebovat pomoc, Twilight," zamračil se Spike a ustaraně se na ní podíval.
"Já vím, a až bude třeba, zavolám," Twilight si lehce promnula čelo, "budu v pořádku, jen na mě počkej, já se hned vrátím."
"Dobře, Twilight… věřím ti," Spike se stále díval na fialového jednorožce s obavami, ale dělal, jak mu bylo přikázáno.
"Děkuji, Spikeu." Twilight přikývla a otočila se ke schodům. Před sebou spatřila cestu, která vedla do místnosti, ze které před chvíli uprchla, spolkla knedlík, který si jí utvořil v krku a poté začala pomalu stoupat.
'No tak, Twilight. Když to překonal Spike, tak ty taky. Je to jen malý dráček, ty jsi dospělý jednorožec A Celestiina osobní studentka. Dokážeš se postavit tomu, cos udělala.' Podporovala sebe samu psychicky. Cítila, jak se v ní hromadí úzkost a jak jí s každým krokem těžklo srdce. Snažila se se udržet v klidu, zhluboka dýchat a připomínat si, že všechno bude dobré.
Nahoře se trochu zaraženě zadívala na napůl otevřené dveře do pobořené místnosti. Dokonce i když se k ní teprve přibližovala, tak už uvnitř viděla několik velkých kusů nábytku, ale hlavně cákance krve od té obrovské-
"Jsi v pořádku, Twilight?" ozval se Spikeův hlas z přízemí.
"Jo. Nic mi není, Spikeu," odpověděla mu rychle s úsměvem, než vešla do místnosti.
Okamžitě si přitiskla kopyto k puse, když tu spoušť spatřila. Mrtvola příšery stále ležela uprostřed místnosti, bez hnutí v kaluži vlastní krve. Nedokázala odvrátit zrak, sotva postřehla kusy rozbitých dekorací všude o místnosti, pobořené stěny a strop, celkový chaos, který kolem ní vládnul.
Ale zároveň tu něco nesedělo. Něco se v té místnosti nezdálo správné. Jako by nějaký malý detail, který tam zanechala, nebyl na svém pravém místě…
"Ten meč! Proč není stále…" Twilight se v šoku zadívala na hlavu příšery. Meč, který v ní měl být, tam nebyl. Místo toho ho zahlédla na zemi před stvůrou a bez jediné stopy po krvi. Vedle něj si všimla malého světla odrážejícího klíče.
Vypadl snad meč z hlavy sám? Nebo snad příšera nebyla mrtvá, a ještě před svou smrtí stihla meč vyndat? Prošlo snad kolem něco dalšího a meč vytáhlo? Vytáhl ho snad Spike, nebo ona, aniž by to zaregistrovala? To ještě stále nebyli sami?
Twilight polkla a v krku se jí vytvořil další knedlík nervozity. Byla vděčná, že věci, pro které přišla, ležely v jejím dosahu, neboť by se dál do místnosti neodvážila. Rychle rozsvítila svůj roh magií a popadla meč i klíč magickou aurou. Obě věci rychle zmizely v kouzelné kapse a místnost opět potemněla. Původně s sebou ani ten meč tahat nechtěla, ale jestli na ní bude znovu něco útočit, tak už se teď mohla bránit.
Twilight se rychle bez dalšího čekání na další překvapení otočila a zamířila zpátky ke schodům.
"Dobrá, Spikeu, mám ten klíč. Tak pojďme a vypadneme odsud," řekla Twilight a snažila se před Spikem schovat svou touhu se konečně dostat ven.
"Ou, uch, jasně, Twilight. Jakmile budeme venku, měli bychom dál hledat kamarádky nebo princeznu," navrhnul Spike a zapsal si v hlavě poznámku, zatímco následoval fialového jednorožce.
Twilight nemarnila čas nad osvěcováním kuchyně. Vytáhla klíč z kapsy a zamířila k zamčeným dveřím, do jejichž zámku klíč vložila. Pootočila klíčem a dveře se otevřely do světa stále zahaleného hustou mlhou.
Vedly do zahrady ohraničené nízkým plotem, který ji odděloval od ulice Ponyvillu. Zdálo se, že o ní kdysi bylo pečováno, ale malý zeleninový záhonek nyní pomalu tlel neobděláváním. Tráva uvadala a vzduch najednou ztěžknul.
"Páni, podívej, Twilight, už zase sněží!" zajásal nadšeně Spike a vyrazil bez rozmýšlení ven.
"Spikeu, počkej! Ještě nevíme, jestli je to bezpečné!" Zvolala Twilight a vyrazila rychle za svých malým dráčkem.
Spike už však byl venku a pozoroval mlhou obklopenou oblohu, ze které kolem něj padaly bílé kousky. Udělal rychlou otočku, vypláznul jazyk a nechal si na něj jednou vločku spadnout.
Okamžitě toho však začal litovat a začal plivat a utírat si pusu od té hrozné vločky.
"Fuj! To nebyl sníh ani omylem!" zavrčel a Twilight ho zatím dohnala.
"To není sníh? Co tím myslíš, že to není sníh?" zajímala se Twilight a začala vločky pozorovat. Natáhla kopyto a jedna 'vločka' na něm brzy přistála. Čekala, že bude studená a hned se rozteče, ale místo toho se jí spíš rozmazala po srsti. Zaraženě si k němu čichla, ale nezaznamenala žádný zápach, kromě vzduchu všude kolem. A protože chtěla zjistit, co vlastně Spike ochutnal, tak si kopyto olízla.
"… Tohle není sníh…" zašeptala si Twilight pro sebe, když si najednou uvědomila, co to na ně z nebe vlastně padalo, "To je popel…" Najednou jí těžký zápach vzduch dával smysl. Buď něco v Ponyvillu stále hořelo, nebo to byly zbytky něčeho, co už bylo spáleno, ale ještě stále létalo vzduchem.
"… Uhhh… Twilight…" řekl Spike, jako by se najednou něčeho bál. Twilight shlédla k dráčkovi a potom směrem, kterým se díval. Okamžitě toho začala litovat.
Nejspíš to byla majitelka domu, nebo alespoň to, co z ní zbylo. Byla to klisna, kterou sotva poznala, jeden z nejnovějších obyvatel Ponyvillu. Měla zářivě bílou srst a stříbrnou hřívu. Její tělo bylo poseté řeznými ranami, jako by byla její nádherná srst zbičována do krve. Ale nejhorší z toho bylo, že byla přibita obrovskými hřeby k dřevěnému kříži, kde každý hřeb držel jedno kopyto na svém místě. Klisna, které se tohle stalo, se jmenovala Winter Withers.
Winter byla ukřižována.
"Ach… Ach, Celestie… musíme jí dostat dolů!" vykřikla Twilight a rozběhla se k ukřižované klisně. Obejmula klisnu svou magií, stejně tak jako hřeby, které opatrně vytáhla. Tělo v magii Twilight však bylo nehybné, i když bylo položené na zem. Jak byla sundána, Twilight jí zoufale přiložila kopyto ke krku a hledala jakékoli známky života.
"Je… je snad…" koktal Spike, který se pomalu začal přibližovat.
Twilight pár minut pomlčela a doufala, že si Spike tohle opravdu nemyslí. Zkontrolovala několik dalších míst, kde věděla, že by byla schopná nahmatat pulz. Přiložila jí ucho k puse, jestli třeba neuslyší dýchání. Až nakonec vykouzlila malou kouzelnou dečku, kterou položila na její hrudník a zkoušela pulz zachytit.
Twilight potemněl obličej a magie pomalu vyprchala, zavřela oči a jemně zavrtěla hlavou.
"Ale ne… proč se tohle děje, Twilight?" zeptal se nyní skutečně vyděšený Spike. Když Spike viděl mrtvé příšery, to byla jedna věc. Ale jiná byla, když viděl zhyzděného a pověšeného poníka tak, aby ho všichni viděli.
"Já… já nevím, Spikeu." Řekla Twilight ustaraně a prohlížela si obličej klisny. Winter v ulicích Ponyvillu sotva viděla, byla někým, kdo chtěl utéct životu ve městě a užít si bydlení zde. Promluvily spolu pouze jednou, a bylo pro ni těžké si zvyknout, že v takto malém městečku znali všichni všechny.
Twilight vstala a znovu rozžhnula svůj roh. Její magie rychle vytvořila lopatu a začala na zahradě kopat jámu. Spike jí jen potichu přihlížel. Oba slyšeli pouze tlumené zvuky lopaty, která kopala stále hlouběji a hlouběji. Trvalo dlouho, než byla Twilight s dírou spokojená, ale přesto za tu dobu ani jeden nepromluvil ani slovo.
Twilight opatrně vzala klisnu do své magie a položila ji na dno jámy. Poté vzala magií vykopanou hlínu a pečlivě ji zase dala na své místo, čímž klisnu pohřbila a zaplnila hrob. Pečlivě půdu udusala a vytvořila dřevěný náhrobek, který položila před hrob. Pečlivě na něj vyryla 'Zde leží Winter Withers, kéž najde věčný klid.'
Twilight se na kraji hrobu posadila a zachmuřeně se dívala na zem. Spike se k ní přidal a po chvíli ji vyrušil dotknutím se na její krk.
"Možná bychom měli říct pár slov?" navrhnul Spike stroze.
"Máš pravdu… ale… skoro nic o ní nevím. Sotva jsem se s ní potkala, Spikeu, sice dost na to, abych věděla její jméno a proč se sem přistěhovala, ale… byla to pouze vzdálená kamarádka," Twilight si povzdechla a nevěděla, co dělat. Ačkoli znala v Ponyvillu všechny, nedokázala všechny nazývat pravými přáteli. Když s nimi prohodila jen pár slov, dokázala je nazývat kamarády, ale nikdy toho poníka skutečně neznala. Přeci jen to chvíli trvalo získat takové přátele, jako měla ona.
"Winter…" začala Twilight jemně, "Omlouvám se, že jsem tě nikdy nepoznala tak dobře. Zdála ses mi jako zajímavý poník a… vím, že sis život v Ponyvillu zrovna začala užívat. Zrovna sis začala dělat kamarády a kdo ví; možná ses mohla stát skvělou členkou naší komunity…" Twilight na chvíli zastavila a provinile od hrobu odvrátila hlavu, "A je mi moc líto, že jsi musela umřít takhle. Nezasloužila sis to… nikdo by si to nezasloužil." Zhluboka se nadechla a znovu se na hrob podívala, "A slibuji… že tvá smrt nevyjde nadarmo. Možná jsme nebyly nejlepšími kamarádkami, ale stále jsi kamarádkou byla. Učiním přítrž tomu, co se tady děje, Winter, máš mé slovo."
Twilight se zvedla a cítila tíhu svých slov v srdci. Spike k jednorožci vzhlédnul a už si nebyl jistý, jak se vlastně cítí. Během několika minut si oba prošli tolika emocemi, než kolika si myslel, že by si prošli za celý život.
Tělo mladého dráčka bylo chyceno magií, jak si ho Twilight dala na svá záda.
"Dobrá, Spikeu, teď musíme najít ostatní. Nemůžeme je tu nechat takhle, ne, když je ubližováno ostatním poníkům." Řekla Twilight s náznakem pomsty ve svém hlase.
"Ale… Ale Twilight, co když… co když taky…" Spike váhal a díval se při tom na krvavý kříž, který stál zabodnutý v zemi před nimi. Twilight se na něj také podívala a prohlédla si ho. Twilight si vzpomněla na dobu, kdy četla o podobných nástrojích, kdy se dozvěděla, jak se téhle smrti říká, v biografii Velkého Merlina.
Bylo to na vrcholcích Saint Clydesrow, kde jsem spatřil poníky naší vlastní krve, přibité k dřevu ve tvaru kříže, a měli dva významy; jedním byla exekuce, další varování. Jejich těla znázorňovala krutost, kterou může národ způsobit. Kdybyste porušili jejich zákony, vtrhli na jejich území či uráželi šlechtice, čekal by vás trest smrti. Byli byste důkazem těm, které jste znali a milovali, vašimi nepřáteli a vaši Bohyni, že jste příklad jejich ohromné moci. Této popravě říkali 'ukřižování'.
Twilight zaťala zuby a znovu rozžhnula roh. Uchopila kříž pevně svou magií a hlasitě zasténala a dřevo se začalo ohýbat. S hlasitým křupnutím se kříž svalil ve dvou kusech k zemi. Twilight se na něj se zadostiučiněním v očích podívala a poodešla k nízkému kolkovému plotu, který ohraničoval Winteřinu zahrádku.
"Naši přátelé jsou v pořádku, Spikeu; nenechaly by se tímto městem jen tak vyvést z míry. Teď se drž." Twilight držela dráčka na místě. Na její radu se jí pevně chytil kolem krku, zatímco ona o pár kroků ustoupila a pak se naplno rozběhla. Ladně přeskočila plot a přistála na kamenné dlažbě uličky Ponyvillu.
"Spikeu, víš, kde přesně ve městě teď jsme?" zeptala se Twilight a automaticky vytáhla mapu ze své kouzelné kapsy a podávala ji Spikeovi. Tomu chvíli trvalo, než jí otočil správně. Spolknul svou nervozitu, která se v něm začala hromadit, odkašlal si a zadíval se do mapy.
"Řekl bych… že jsme v Brkové," sledoval Spike ulice a všímal si na mapě domů, kolem kterých procházeli, než je zahnala do domu monstra, pak našel i samotný dům. "Sugar Cube Corner je odsud stále nejblíž, musíme jen zatočit doprava a pak přímo rovně," vysvětloval Spike.
Ale jakmile skončil, něco na krku Twilight začalo bzučet.
"Co to je?!" vyjekl Spike, vyskočil kousek do vzduchu a znovu dopadl na záda Twilight. Twilight se zarazila a povzdychla si.
"Něco, co jsem našla v domě a zdálo se mi to důležité." Twilight pozvedla svůj náhrdelník s přívěskem, aby mohla medailon ukázat Spikeovi. "Taky tohle dělal v domě. Začal bzučet těsně než-"
Twilight byla vyrušená zvukem kovu taženého po kamenné podlaze. Oba okamžitě otočili hlavu směrem, odkud zvuk šel a znovu spatřili v mlze povědomou siluetu.
"Ale ne, víc už ne," zavrčela Twilight, sáhla do své magie a vyndala starý, rezavý meč. Prohlédla si jeho stav, který byl velmi dobrý i přes jeho předchozí boj. Bála se, že byl na pokraji zlomení, když viděla, kolik odštěpků už mu chybělo. Ale bylo to něco, čím mohla bránit sebe a svého malého asistenta. Takže chraň Celestie cokoli, co by chtělo ublížit Spikeovi-
"No tak, Twilight, zmizme odsud!" řekl Spike a zatahal jí za hřívu. "Neměli bychom s tím bojovat, mohlo by to přivábit další!"
"My ještě nejsme obklíčeni?" Twilight se rychle rozhlédla kolem a zjistila, že skutečně jediná silueta, která byla v dohlednu, byla ta, která k nim měla zrovna namířeno. Jak se na ní dívala, začala od ní zase pomalu couvat. Postava nezrychlovala, jen se k nim dál pomalu šinula se zbraní taženou po zemi.
"Nikdy se k našim přátelům nedostaneme, jestli budeme stále jen utíkat… ale rozumím ti, neměli bychom bojovat, pokud nemusíme." Twilight vrátila meč zpátky do kapsy, potom se rychle otočila a začala bytosti utíkat. Ta už je dál nepronásledovala a silueta zmizela v mlze. A se siluetou přestalo i bzučení medailonu.
"Hele, zmizel i ten zvuk," řekl Spike, který si toho všimnul, když Twilight začala vyklusávat.
"No jo, máš pravdu, Spikeu," řekla a zpomalila do kroku a začala si prohlížet runy vyryté do kovu. "Zdá se, že začíná bzučet, kdykoli se přiblížíme k nějaké takovéto bytosti… Myslím, že nás upozorňuje na blížící se nebezpečí." Twilight byla překvapená, že se jí podařilo najít něco, co se jim tak hodilo.
"No, to se nám zrovna hodí," řekl Spike, napřáhl se a jemně do medailonu šťouchnul, "jestli dělá zvuky jen blízko nebezpečí, tak se jen musíme vyhýbat nebezpečným místům."
"To… nevím, jestli bude tak jednoduché, jak to zní, Spikeu," řekla Twilight a znovu pomyslela na dům, "dostali jsme klíč ke svobodě PROTOŽE jsem… zabila tu věc. Klíč z ní vypadl po její smrti a než se ukázala, začal ten medailon bzučet." Twilight si povzdychla, když o tom přemýšlela a skládala k sobě díly hádanky, "Ať už se v tomto městě děje cokoli, zdá se, že vše následuje jakási zvláštní pravidla. A ta pravidla musíš následovat, jinak se odtud nedostaneš pryč."
"Jsi si jistá, Twilight? Takhle to zní, jako by s námi něco hrálo hru." Spike se při těch slovech podrbal na zátylku.
"Možná, Spikeu. Ale přemýšlej o tom, když jsme byli v knihovně, nemohli jsme odejít, dokud jsme nerozluštili hádanky na těch krabičkách. Potom, co jsme se dostali ven, jsme byli zahnáni do toho domu. A jediná cesta ven byla skrz tu bytost." Twilight začala jednotlivé příhody logicky analyzovat.
"Takže… říkáš, že jediná cesta ven z tohohle nepořádku… je poslouchat pravidla, která nám byla určena?" Spikeovi se při té myšlence rozběhnul mráz po zádech.
"Obávám se, že ano, Spikeu. A mám strach, že následky za neuposlechnutí by byly fatální," svěřila se Twilight.
"Myslíš si… že to je to, co se stalo Winter?"
Twilight se zarazila a hlava jí okamžitě poklesla.
"Já… promiň, já jen…" začal mumlat Spike.
"Já nevím, Spikeu." Twilight si povzdechla a znovu pozvedla hlavu, "Ale Winter… byla ukřižovaná. A poníka neukřižuješ jen proto, že ho chceš zabít. Má to přinést nějakou zprávu." Twilight se znovu zamračila, "A myslím, že tahle byla věnována nám. Nevím, co znamená, ale míním na to přijít."
Spike už potom nic neřekl. Jen dál seděl na zádech Twilight, která se znovu rozešla. Jediný zvuk, který byl slyšet, bylo klapání jejích kopyt a kočičí hlavy. Cesta, po které šla, by je dovedla na křižovatku, kde by se buď mohla vydat ke škole, nebo hlouběji do Ponyvillu.
Twilight se zastavila na konci slepé uličky a její brada pomalu spadla, když spatřila budovu, která se před nimi objevila v mlze.
"Páni, TUHLE budovu jsem v Ponyvillu nikdy neviděl," řekl Spike a zmateně si stavbu prohlížel.
"To proto, že do Ponyvillu nepatří," vysvětlila Twilight a znovu se na budovu podívala. Tam, kde měly být další domy, stála obrovská cihlová stavba. Ke dvojitým dveřím do domu vedlo krátké schodiště. Nad nimi visela počasím ošuntělá značka s nápisem 'Stalliongradská knihovna'.
"No… když nepatří do Ponyvillu, tak CO tu dělá?" zeptal se zoufalý Spike, který nebyl zvyklý na to, že by budovy takhle měnila místa.
"Nejsem si jistá Spikeu, ale hádám, že na to máme přijít," řekla Twilight a udělala další krok směrem k budově.
"Jsi si jistá, že je to dobrý nápad, Twilight?" zeptal se Spike váhavě a sám začal vyskakovat schody.
"Dobrý nápad? Nejspíš ne. Ale jestli je tohle opravdu Stalliongradská knihovna, tak by uvnitř mohli být další poníci. Někdo z našich přátel se tam mohl schovat." Twilight pomalu otevřela dveře, jen aby uvnitř našla temnotu. "Nebo tu možná alespoň najdeme stopy po tom, co se tady stalo."
Její roh se rozsvítil a dotkla se magií kouzelného krystalu, který osvětlil prostor před nimi. Dveře vedly do chodby a červený koberec na podlaze už určitě viděl lepší dny. Barva byla vybledlá věkem, a ještě na něm byla vrstva prachu. Béžové tapety se začínaly loupat a zdálo se, jako by byly poškrábané ostrými drápy. Už u vchodu spatřila recepci.
"Tedy, co se tomuhle místu stalo," zajímal se Spike nahlas, zatímco Twilight došla ke stolu.
"Nejsem si jistá, Spikeu, ale možná by nebylo na škodu držet hlasy u šepotu," odpověděla Twilight šeptem drakovi na svých zádech, zatímco se přibližovali ke dřevěné ztrouchnivělé lavici. Okamžitě začala očima skenovat předměty, které na ní ležely.
"Ale proč šepot?" zeptal se Spike tiše, "Jestli jsou tu další poníci, nechceme spíš, aby o nás věděli?"
"Taky bychom tím ale mohli přivábit ty zombie poníky z venku, jestli jsou i tady," odpověděla Twilight, "Medailon je zatím v klidu, ale nechci zase s něčím bojovat… alespoň ne, dokud by ti mohlo být ublíženo."
"Twilight…" řekl Spike jemně, ale byl vyrušen opětovným rozsvícením Twilightina rohu. Zvedla mapu z recepce a rychle si jí prohlédla.
"Dobře, uspořádání knihovny je poměrně jednoduché. Jestli tu někdo je, měli bychom ho tady najít rychle." Srolovala mapu a ukryla jí do své kapsy, "A když budeme mít štěstí, možná také najdeme nějaké informace."
Twilight si potom přitáhla vzkaz, který ležel vedle mapy. Zdálo se, jako by dotyčný, který ho psal, mě velmi naspěch. Ale zároveň byl napsaný dostatečně čitelně, aby ho dokázala přečíst.

Ale ne ztratil jsem je nemůžu uvěřit, že jsem je ztratil
Ty věci je teď budou střežit vím to
Nemůžu se bez nich schovávat vzadu
Je po mě, tohle nepřežiju
Ach Celestie, proč to musel být zrovna puzzle?

"Co se tam píše, Twilight?" Spike se snažil vzkaz přečíst sám, ale přes hlavu Twilight neměl moc dobrý výhled.
"Myslím, že nám říká, že abychom se dostali do zadní místnosti knihovny, budeme potřebovat věci, které… jsou po knihovně střeženy." Twilight polkla a uložila papírek do své magie.
"Takže… budeš muset znovu bojovat?" Spikeovy ruce se kolem krku Twilight ještě více utáhly, jako by jí objímal.

"Hádám, že budu muset, jestli chceme zjistit, co se vzadu ukrývá." Nebyl to ani závěr, který Twilight dělala ráda, ani takový, kterému chtěla čelit. Ale už zabila jednu příšeru, která ji chtěla zabít; pokud zůstane pouze u sebeobrany, možná si zachová rozum.

Originál ZDE
Předchozí ZDE
Následující ZDE
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám jen a pouze na tento blog. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.