STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Silent Ponyville 3, kapitola 3, část 2, part 2

4. července 2018 v 23:01 | jakeheritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Svět se najednou začal měnit a za chvíli už paláce byla opět jen malá studovna, přesně jako dřív. Svítící prach, který padal od stropu zmizel bez jakékoli památky.
Twilight a Spike chvíli šokovaně zírali do prázdna po tom, čeho právě byli svědky. Hlavně po posledních slovech.
"Twilight… to… to mluvil k tobě?" zeptal se zmateně Spike, který si nebyl jistý tím, co právě viděl.
"Já… myslím, že ano, ale… jak je to možné? Vždyť se to určitě nedělo teď, muselo se to stát už hodně dávno, daleko předtím, než jsem se vůbec měla narodit." Twilight urputně přemýšlela a její oči běhaly z jedné strany na druhou, jak se snažila si urovnat myšlenky na jedno místo. "Byla tohle snad kouzelná dokumentace toho, co se stalo? Je vůbec možné je takto zaznamenat? A i kdyby, jak by se dala takto specifická dokumentace umístit do krabičky? A proč jsem to měla najít v tomhle zmatku zrovna já?" mluvila Twilight rychle.
"Myslím, že to nebyla dokumentace… možná spíš vzpomínka? Ten Merlin přeci říkal, že paměť je klíčem," řekl Spike, který se nad věcí snažil přemýšlet.
"Vzpomínka…" Twilight se zamyslela, "Ale pak… čí to byla vzpomínka, Spikeu?"
"Uhm… Mohla by to být vzpomínka Celestie… nebo možná Luny… Byly tam přeci obě," přemýšlel Spike a podrbal se na hlavě.
"No… říkal, že musím najít i zbytek. Myslím, že tím myslel ostatní skrývající se vzpomínky." Twilight si prohlédla krabičku a zjistila, že je vnitřek jinak prázdný. Protože už krabička neměla jiný účel, zase ji položila na stůl.
"Hej, Tvůj medailon už vůbec nebzučí," všimnul si Spike, když se snažil zaposlouchat do okolních zvuků.
"A jo, máš pravdu, Spikeu." Twilight pozvedla kopytem medailon, aby si ho mohla prohlédnout a přesvědčit se, že už je opravdu zticha. "To znamená, že už je venku bezpečno, protože když jsme sem přišli, tak ještě bzučel." Twilight došla ke dveřím a opřela se o ně. "Pospěšme si, ať co nejdříve najdeme ty dva dílky, Spikeu, abychom se mohli dostat dozadu. Mám pocit, že je tam něco moc důležitého."
"Jak to víš?" zeptal se zvědavě Spike.
"Jak jsem řekla, Spikeu, všechno tu následuje svá vlastní pravidla. To znamená hádanky, monstra a věci jako právě ta vzpomínka, kterou jsme zrovna našli. Za těmi zamčenými dveřmi je něco důležitého, jinak by to nebylo zamčené." Twilight přikývla, zhluboka se nadechla a otevřela dveře studovny.
Před nimi se znovu objevila tmavá knihovna a uvědomila si, že se jí ve studovně vypnul přívěsek. Rychle se ho dotkla kopytem a objevilo se světélko, díky kterému alespoň trochu viděla. Rychle se rozhlédla po okolí a nenašla žádnou ukrytou příšeru. Zdálo se, že prostě odešla a nechala je na pokoji. Twilight rychle vytáhla mapu a prohlédla si ji.
"Dobře, poslední dva kousky jsou poměrně blízko. Jsou tímhle směrem," řekla Twilight a kouknula se nalevo, než zavřela dveře do studovny a šla podél zdi. Pomocí světla nahlížela do jednotlivých uliček a zastavila se, když spatřila světle modrou knihu, která z jedné knihovny vyčnívala.
Okamžitě knihu uchopila svou magií a přitáhla si ji k sobě. Název knihy byl "Jídlo ráje". Rychle se rozhlédla, aby se ujistila, že poblíž nebyla žádná příšera, otevřela knihu a začetla se.


Bylo nebylo, žily jednou dvě sestry. Jedna neměla žádné děti a byla bohatá, zatímco druhá jich měla pět, byla vdova a byla tak chudá, že už neměla dost na uspokojení sebe i svých dětí.
Ve své nouzi tedy jednou přišla ke své sestře a řekla: "Mé děti a já trpíme obrovským hladem; ty jsi bohatá, dej nám najíst chleba."
Velmi bohatá sestra byla pevná jako kámen a řekla, "Já sama teď nemám v domě nic," odsekla svou sestru hrubými slovy.
Po nějakém čase se muž bohaté sestry vrátil domů a zrovna si chtěl ukrojit kus chleba, ale jakmile do něj říznul, vylila se z něj červená krev. Když to žena spatřila, hned se mu svěřila se situací její sestry. Rychle odešel pomoci vdově a jejím dětem, ale jakmile vešel do místnosti, našel ji celou sklíčenou.
Měla své dvě nejmladší děti v kopytech a tři starší ležely opodál mrtvé. Nabídnul jí jídlo, ale ona odpověděla, "Po pozemském jídle už netoužíme. Ráj už uspokojil hlad nás tří a bude i nadále naslouchat našim prosbám."
Sotva pronesla tato slova, její poslední dvě děti vydechly naposledy, čímž se jí zlomilo srdce a zhroutila se mrtva k zemi.

"Mohlo by čtení chvíli počkat, Twilight? Rád bych tu dodělal naši práci jak nejrychleji to jde," zeptal se Spike, který už zase tahal nos Twilight z knihy.
"No jo, promiň, Spikeu," Twilight uklidila knihu do kapsy a dál pokračovala podél stěny.
Každé další dveře do studoven byly buď zabouchané nebo rozbité. Mapa říkala, že zbývající dva kousky byly v jedné studovně uprostřed bludiště knížek. Světýlko Twilight osvětlovalo každé zákoutí, aby se ujistila, že po ní nic nevyskočí zpoza rohu. Cestu jí zarazila až další hromada knížek, ale mohla se dál vydat jinou uličkou. Podívala se na mapu a prohlédla si dveře do studovny, které byly vedle ní. Dveře nebyly rozbité, ani zabouchané prkny a vypadaly naprosto v pořádku. Jeden dílek měl být uvnitř.
Aby neztrácela další čas, opřela se do dveří a otevřela je.
Její medailon začal hlasitě bzučet a k uším jí dolehlo hlasité žvýkání.
Rychle zavřela dveře a bzučení ustalo.
"Ale ne…" Twilight se zhluboka nadechla a uvědomila si, že možná bude muset znovu bojovat s tou příšerou a znovu dveře na škvíru otevřela.
Jakmile se skulinou koukla dovnitř, její medailon začal znovu bzučet. Místnost byla jako ostatní lehce osvětlená, takže bytost i s chapadly našla snadno. Požírala zrovna kopec knih v rohu místnosti, stůl se nacházel na druhé straně. Viděla, jak se chapadla kroutí kolem jejích zad a zoufale se snaží najít nějakou oběť.
Její oči se zaměřily na stůl a spatřila na něm svůj dílek. Chvíli se rozmýšlela, co udělá, a pak dostala úžasný nápad. Rozsvítila svůj roh a na dálku jí obalila dílek.
Bytost se na chvíli zarazila, jako by si všimla náhlé přítomnosti magie. Twilight polkla a schovala dílek rychle do své kapsy a zavřela dveře.
Medailon se však ještě chvíli po zavření neutišil, takže se Twilight začala nervózně potit, že byla odhalena.
Za chvíli však bzukot ustal a Twilight si mohla oddychnout, když jí došlo, že jí ten plán opravdu vyšel.
'Děkuji ti, Merline, tvá kouzla dneska dokázala zázraky,' pomyslela si Twilight. Otočila se a šla od dveří pryč směrem do středu labyrintu. Podle mapy by měla mít poslední dílek přímo pod nosem.
S úsměvem dílek vzala do své magie a uklidila ho.
"Dobře, to jsou všechny dílky, které potřebujeme, Spikeu. Teď musíme znovu najít ty dveře." Twilight se sebejistě usmála, připravená odejít do zadní místnosti pryč od všech těch monster. Otočila se a došla ke zdi, kde počítala s tím, že se podél ní vrátí až ke dveřím s dílky.
Jakmile však došla ke zdi, obnovené bzučení medailonu ji zarazilo. Rychle se rozhlédla kolem sebe a do uličky vedle ní, ze které šlo hlasité vrčení.
Ze stínů se vynořila další postava podobná těm předešlým, akorát tahle byla trochu jiná. Chapadla byla neustále v pozoru; nastražená vpřed, hlava se nekolébala sem a tam, místo toho byla držena dopředu. Nehledala; věděla naprosto přesně, kde se kořist nachází.
Bytost vydala šílený skřek a vydala se přímo proti nepřipravenému jednorožci.
Jakmile se k Twilight přiblížila chapadla, skrčila se, a chapadla se tak zabořila do zdi. Nemohla tam jen tak postávat; nemohla se tam zastavit a s tou věcí bojovat. Se Spikem na zádech jí nezbývalo nic jiného, než utéct.
Přišlo jí, že snad nikdy ještě rychleji neběžela, ale že se svět kolem ní zvětšil. Bylo to pouze v její mysli a ona to věděla, ale přišlo jí, jako by ta ulička neměla nikdy skončit. Slyšela řev příšery za sebou, když vytahovala svá chapadla ze zdi; byla připravená na ni znovu zaútočit.
Twilight na konci prudce zabočila. Slyšela svůj dech a srdce v uších. Jednu věc nedokázala po celou tu dobu dostat z hlavy.
Spike je v nebezpečí.
Cítila, jak se k ní dráček tulil a ohlížel se na příšeru za nimi. Cítila jeho panický dech, jeho zaťaté drápy, jeho zrychlující srdce. Všechno v něm chtělo být od nebezpečí co nejdál a ona byla jediná, kdo ho mohl ochránit. Musela ho z nebezpečí dostat.
Konečně se před nimi objevily dveře, dílky byly stále na místě. Slyšela za sebou padající knížky a tříštící se dřevo, jak do něj příšera vrážela chapadly ve snaze je zabodnout do jejího těla.
"TWILIGHT! POSPĚŠ!" vykřikl Spike a chytil se pevně její hřívy. Twilight se zakřenila bolestí, ale nechala si slova na potom, vyndala rychle dva dílky ze své magie. Rychle umístila oba dílky na své místo ve dveřích, které hned cvakly, čímž upozornily, že hádanka byla vyřešena.
Její magie popadla kliku a otevřela dveře, ke kterým Twilight letěla jako o závod. Příšera zaječela, když ji chapadla minula jen o pár centimetrů a narazila jenom na vzduch. Twilight se v otevřené chodbě otočila a zpozorovala příšeru, jak sebou hází u dveří, kůže poletovala kolem a výrostky zmateně tápaly kolem.
S rozsvěceným rohem pohodila hlavou, zabouchla dveře a celou knihovnou se rozlehla ozvěna.
Medailon stále bzučel a Twilight od dveří odstoupila, protože příšeru za dveřmi stále slyšela. Zvuk na chvíli pominul, čímž způsobil nepřirozený klid. Twilight, které se ticho nelíbilo, polkla.
Dveře se viditelně otřásly, když do nich něco těžkého narazilo. Twilight vyvalila oči, když si uvědomila, že by ta příšera mohla dveře brzo zničit.
Další rána zasáhla dveře a kolem se rozlétly třísky.
Skrz dveře se prodralo chapadlo a mířilo rovnou k Twilight. Uskočila a vyděšeně vyjekla, když se zarazilo pár metrů od ní.
Chapadlo sebou začalo házet a zpoza dveří byl slyšet srdceryvný křik, jako by příšeře někdo ubližoval. Z výrostku se začala odpařovat pára a začal se zmenšovat.
Bytost se snažila chapadlo dostat zpátky, ale napůl cesty zpátky odpadlo. Chapadlo dopadlo na zem a svinulo se, než se úplně vypařilo v oblaku páry, který vytvořilo.
Twilight se chvíli zmateně na ono místo dívala, pak pohlédla na dveře a slyšela, jak monstrum za dveřmi vzdychá a naříká. Ječelo a chvíli ještě na dveře hrabalo, než se vzdalo a jednoduše odešlo. Když to odcházelo, bzučení medailonu začalo slábnout, až nakonec ustalo úplně.
"co se to právě stalo, Twilight?" zeptal se zmatený Spike, který byl ještě stále vyděšený z hrůzy blízkého setkání s příšerou.
"Já… já nevím, Spikeu." Twilight polkla a sklopila hlavu k zemi. Její světélko osvětlilo místo, kde bývalo chapadlo, poté ho zvedla a rozhlédla se po chodbě, jestli by nenašla důvod, proč se tak najednou rozpadlo.
"Hej, co je tohle?" zeptala se Twilight a přišla blíž ke dveřím, u kterých našla zvláštní značku. Opatrně před ní zastavila a osvítila symbol svým světlem.
"Hej, není to ten samý symbol jako na krabičce v knihovně?" zeptal se Spike zvědavě, když si prohlížel design.
"Je to on…" řekla Twilight potichu a dál si prohlížela kruhový symbol. Opravdu to byl ten samý kruh v kruzích a runovými nápisy. Ale přesto byl jiný. Místo, aby byl červený, tak byl modrý. "Myslíš, že tohle té příšeře ublížilo?"
"Možná. Nic jiného ani nedává smysl, ne?" okomentoval Spike a podrbal si zamyšleně bradu.
"Ale kdo ho sem nakreslil…" zamyslela se také Twilight. Chvíli tam seděli zahloubáni ve svých myšlenkách, než se Twilight znovu podívala na dveře a do díry vedoucí zpět do knihovny. "Můžeme se o tom dohadovat později, Spikeu. Pojďme dál ať zjistíme, co jsme to tu měli najít," řekla Twilight stručně, otočila se a vyrazila širokou chodbou.
Twilight docela překvapilo, že zadní místnost byla až na konci této dlouhé široké chodby. Normálně by knihovna takovouto bezvýznamnou chodbu ani vůbec neměla. Ale nakonec její světlo osvětlilo dveře s nápisem 'Zadní místnost'. Rychle k nim došla, opřela se do nich kopytem, připravila se na cokoli, co by mohlo čekat za nimi a otevřela je.
Dveře zavrzaly. Twilight při tom zvuku ztuhla, když si uvědomila, že by to mohlo přivábit cokoli, co se v místnosti nacházelo. Ale jakmile se podívala lépe, spatřila, že místnost byla překvapivě dobře osvětlená. Kolem místnosti svítilo několik svíček, uprostřed byla skupinka stolů a podél zdí několik knihoven.
"Ou, zdravíčko," pronesl najednou hlas a Twilight málem vyskočila ze své kůže, "nemyslel jsem, že tu někdy někoho potkám."
Najednou se v zadní části objevil jednorožec, kterého ještě nikdy předtím neviděla.
Jeho srst byla světle hnědá, zatímco hříva zářivě blonďatá s občasnými tmavšími melíry. Na nose mu seděly brýle, které zvýrazňovaly jeho tmavě modré oči, zatímco mu na bradě rašila kozí bradka. Měl na sobě ještě světlejší hnědý svetr s tmavě hnědými lemy a bílím límečkem, který koukal zpoza svetru. Nejzvláštnější byl ale jeho cutie mark, který vypadal jako červený magický kruh s jednoduchým čtvercovým vzorem s otazník uprostřed.
Zavřel knihu, kterou zrovna četl a zlehka ji pomocí magie položil na stůl.
"Dělal jsem zde výzkum pro svou novou knihu, ale věci najednou začaly být moc divné. Tak jsem si řekl, že bych mohl zkoumat zase něco jiného." Hřebec se zvláštně usmál. Twilight si jeho chování nedokázala vyložit, ale byla ráda, že vidí dalšího poníka.
"O-ou… no, já taky nepočítala s tím, že tu někoho potkám," řekla Twilight zdráhavě, vešla do místnosti a zavřela za sebou dveře. "Vy jste ze Stalliongradu? Přeci jen je tohle knihovna odsud…"
"Ne, ve skutečnosti jsem se narodil v Canterlotu," řekl hřebec a trochu se přiblížil, "ale dělal jsem ve Stalliongradu výzkum. Řekni; podle tvé otázky se už knihovna nevyskytuje ve Stalliongradu. Tak kde teda jsem?"
"Jste… v Ponyvillu," zmínila Twilight, když se k sobě přiblížili jen na pár metrů od sebe. Spike se stále pevně držel její hlavy a pozorně nového poníka pozoroval. "Jmenuji se Twilight Sparkle a snažím se přijít na to, co se tady děje."
Jakmile zaslechl její jméno, jeho obličej se rázem rozzářil a znovu se prapodivně usmál. Twilight si nemohla pomoct, ale připadal jí trochu divný.
"Twilight Sparkle? TA Twilight Sparkle? Studentka princezny Celestie a nynější držitelka Elementu Magie?" ptal se fascinovaně. Twilight už otevřela pusu, aby mu mohla odpovědět, ale Spike to stihnul dřív.
"Ano, je to skutečně ona, ale kdo jste vy?" zeptal se Spike a ukázal na něj prstem.
"Spikeu? Co to děláš?" Twilight vrhla na drzého dráčka naštvaný pohled.
"Nic se neděje," usmál se hřebec a upravil si svoje brýle, "Nejsem zdaleka tak známý jako vy, slečno Sparkle, ale i já si pro sebe začal dobývat své jméno. Víte, ve svém nekončícím hladu po vědění o světě jsem už vydal několik knih. Neznám nic lepšího, než nacházet odpovědi na otázky, které nám svět klade." Zachichotal se pro sebe a pak se jí podíval přímo do očí. "Jmenuji se Magus. Magus Vince Darkarts. Je mi ctí, že vás poznávám."
Spike skoro spadnul z Twilight na zem. Twilight se sama divila, že její čelist nespadla až na zem. Twilight v tom šoku musela informaci rychle zpracovat. Magus se její reakci zasmál.
"Ale, takže to mám brát, že jste už o mě slyšeli?" zeptal se nadšeně.
"Slyšeli?!" Twilight sotva dokázala mluvit, "Vy jste ten, co… vy jste tohle víceméně celé způsobil!" Její mysl došla rychle k tomuto závěru.
"Huh?" zeptal se Magus zmateně a zvedl jedno obočí, "Co tím myslíte? Já určitě nestojím za tím, co se děje v této knihovně. Jen jsem tady zkoumal."
"No… neudělal jste nic přímo," řekla Twilight, která se snažila znovu ovládnout své emoce. "Ale vaše kouzlo způsobilo nepřímo řadu problémů… ale také několika dobrým poníkům pomohlo…" Twilight se kousla do rtu, když si uvědomila, co říkala a jak na něj reagovala.
"Začněte hezky od začátku, slečno Sparkle, o čem to tu mluvíte?" zeptal se Magus zmateněji, než by sám býval chtěl.
"Dobře, no, víte, mám několik přátel, kteří měli noční můry. Takže jsem hledala nějakou knihu o snech a našla tu vaši. Použila jsem na ně kouzlo s názvem Ponor do Mysli, abych zjistila, co je s nimi špatně," vysvětlila rychle Twilight.
"Ach ano. Sny: Psychologické pochopení. Pamatuji se na ni," zanotoval Magus a prohrábnul si svou bradku. "A Ponor do Mysli je jedno z mých osobně nejoblíbenějších. Ach, té práce, kolik bylo vloženo do jeho vytvoření. Hádám, že problémy tvých přátel vyšly na povrch a dokázali se s nimi srovnat?"
"No… ano a ne," vysvětlila Twilight a zmátla tak Maguse ještě více. "Víte, nikdy jsem nespatřila, co vlastně jejich problém je. Viděla jsem vznášející se obraz a poté se kouzlo zase samo ukončilo. Ale když skončilo, moji přáteli říkali, že svůj problém pochopili a vše se zlepšilo."
"Neříkejte," zamyslel se Magus znovu. "To je opravdu divné. To kouzlo nemělo dělat ani jednu z těch věcí."
"Přesně tak. Takže když vás tu teď mám… mohl byste mi říct, proč to to kouzlo udělalo? A z jakého důvodu mi nechtěli přátelé říct, co během kouzla zažili?" chtěla Twilight odpovědi.
Magus se na chvíli tiše zamyslel. Trvalo mu asi minutu nebo dvě, než znovu promluvil.
"To nedokážu říct, slečno Sparkle," byla jeho odpověď, "To kouzlo nemá mít takové efekty. A měla jsi spatřit jejich problémy, když jsi kouzlo vyvolala." Usmál se a zadíval se kamsi do dáli. "Ale tím jste mě pěkně dostala. Rád bych na tu otázku sám znal odpověď."
"Má ten chlap v hlavě všechno v pořádku?" zeptal se zmateně Spike jako reakci na Magusova slova.
"Spikeu, není důvod k urážkám," odfrkla Twilight a otočila se zpátky k hřebci. "Omlouvám se za takové otázky kvůli situaci, ve které se nacházíme. Já jen… nepočítala jsem s tím, že bych tady na někoho narazila."
"V pořádku, slečno Sparkle," přikývnul pomalu Magus, "Všechny věci se dějí z nějakého důvodu. Vzhledem k tomu, co se s touto knihovnou děje, jsem se snažil přijít na to proč se to děje."
"Jak můžete zkoumat něco, co se ještě nikomu nikdy nestalo?" zeptal se Spike zmateně.
"Hledáním stop a nápověd, samozřejmě," uchechtnul se Magus, "Tak třeba, všimli jste si, že monstra, na která jste narazili, něco nesnáší? Způsobuje jim to bolest a utrpení už jen přítomností."
"… Ten modrý kruh," zalapala uvědoměle Twilight po dechu.
"No výborně, všimli jste si ho." Magus se usmál a znovu si upravil brýle, "To je naprosto správně. Během svého výzkumu jsem na ten symbol několikrát narazil, jen v červené barvě. Monstra se najednou začala objevovat. Věděl jsem, že to nemůže být náhoda, takže jsem použil své znalosti runových symbolů a rychle zjistil, že změnou barvy se pro monstra pozitivní efekt změní v negativní." Uchechtnul se. "Samozřejmě, že i to má své meze."
"Huh? Co tím myslíte?" zeptala se Twilight zmateně.
"Víte, slečno Sparkle, runy mají podivný systém. Monstra nesnáší modrý symbol, ale pouze v malých číslech. Čím víc jich vytvoříte, tím menší efekt mají. To jsem zjistil, když jsem se pokusil vytvořit stěnu, abych jim zabránil v dalším průchodu, ale oni jí normálně prošli." Magus znovu přešel ke stolu, na který si položil svoji knihu. "Ale když položím pouze jeden doprostřed chodby, na příšeru dopadá celý jeho efekt. Takže v krátkosti…" Magusův roh se rozzářil a vytáhnul několik knížek z polic za ním a poskládal je do komínku na sebe, "můžete vytvořit bezpečnou místnost, kam monstra vůbec nemohou."
"Chápu… to je úžasné. Na to všechno jste přišel za krátký čas strávený bádáním?" zeptala se Twilight ohromená jeho prací.
"Vskutku," usmál se Magus a vrátil se k Twilight, "A pořád mám spoustu bádání před sebou. Takže v této bezpečné místnosti zůstanu, dokud ho nedokončím."
"Aha…" zamumlala si tiše Twilight a zamyslela se. Právě nalezla bezpečnou místnost, místnost, ve které nehrozí žádný útok monster. Nemohla se tam zdržet dlouho, její přátelé ji potřebovali a musela najít princeznu.
Ale bylo tu něco, co pro ni mohla bezpečná místnost udělat.
"Magusi," řekla Twilight najednou, čímž hřebce donutila zvědavě otočit hlavu, "Musím jít zpátky ven, abych našla své přátele a princeznu Celestii. Budete tady a bádat?"
"Samozřejmě." Magus se usmál, znovu si srovnal brýle a znovu se usmál tím svým zvláštním úšklebkem, "Miluji hledání odpovědí. Na to mi tahle číst bude ještě chvíli stačit."
"Dobře. Mohla bych vás požádat, abyste dohlížel na mého asistenta Spikea?" Twilight ukázala kopytem na dračí mládě.
"Cože?!" Spike byl z náhlého vyjádření zaskočen, "Twilight, co to děláš? Potřebuješ mě s sebou!"
"Spikeu, prosím," podívala se na svého asistenta, než se znovu obrátila na Maguse, "Mohl byste to pro mě udělat?"
"Ale samozřejmě." Magus se usmál svým strašidelným úsměvem, "cokoli pro slečnu Sparkle."
"Twilight, ne! Chci jít s tebou!" zvolal Spike a obejmul Twilight nohu. Ta si povzdechla, sedla si na zem a přitiskla si dráčka k sobě. Přiložila si jeho hlavu na svou hruď, takže mohl poslouchat její srdce. Spike se na ni ustaraně podíval a ona se na něj usmála.
"Poslouchej, Spikeu… Venku je to moc nebezpečné. Ty příšery neznají milost. Roztrhaly by tě na kousky, kdyby k tomu dostaly šanci," řekla Twilight jasně, ale uklidňujícím tónem.
"Já to vím! Ale jestli tam půjdeš, bude to znamenat, že půjdou i po tobě! Musím tě ochránit!" zaječel Spike a držel se jí ještě pevněji. Twilight zvedla kopyto a obtočila ho kolem dráčka, zavřela oči a obejmula ho.
"Spikeu, poslouchej. Já se dokážu ochránit. Už jsi mě přeci viděl. Dokážu se příšerám vyhnout a dokážu si zachránit život mnohem jednodušeji, když se o tebe nebudu neustále strachovat." Twilight otevřela oči a pozvedla hlavu, zatímco se jí Spike díval do očí a v koutcích se mu začaly tvořit slzy, "Nebudu se dobrovolně hnát do nebezpečí a zastavím cokoli, co se mi pokusí ublížit. Nenechám si ty příšery připustit až k tělu, Spikeu, ale musím jít ven a najít ostatní." Twilight položila obě kopyta na jeho ramena a srovnala výšku své hlavy s jeho.
"Věříš, že dodržím své slovo, Spikeu?" zeptala se Twilight prostě.
"Já… já…" váhal Spike, který nechtěl být od fialového jednorožce oddělený. Ale její slova byla pravdivá, kdyby s ní zůstal, byl by víc ke škodě než užitku. "Věřím, Twilight." Spike se jí vrhnul kolem krku, "Věřím ti, Twilight. A koukej se pro mě vrátit! Nikdy ti to nezapomenu, jestli tady umřeš!"
"Neumřu, Spikeu. Slibuji." Twilight pevně dráčka obejmula. Chvíli tam seděli a užívali si objetí jeden druhého.
"No," promluv nakonec Magus, čímž způsobil, že se ti dva od sebe odtrhli, "jestli jdeš opravdu zpátky ven, tak ti možná tohle pomůže." Jeho roh se rozsvítil a z kapsy u svetru vytáhnul podivný klíč. Dal ho Twilight na kopyto, na které klíč zlehka spadnul. "Našel jsem ho tady, ale nemám pro něj využití, když bádám. Možná ti ale někde venku pomůže."
"Děkuji, Magusi," přikývla Twilight a uklidila klíč do své magie, "Děkuji za všechno."
"To nestojí za řeč," usmál se znovu Magus, než se vrátil zpět ke svým knížkám. Twilight se zvedla a vydala se zpátky směrem do knihovny.
"Vrátíš se sem pro mě. Je ti to jasný?" řekl Spike, zazíral rychle na Twilight strachem a obavami.
"Je," usmála se Twilight zpátky na dráčka. Dlouho na sebe koukali, než Twilight konečně otevřela dveře a odešla, nechávajíc tak svého asistenta číslo jedna za sebou.
ORIGINÁL ZDE
PŘEDHCOZÍ ZDE
NÁSLEDUJÍCÍ ZDE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám na tento blog a na stránku Pixelaria. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.