STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Silent Ponyville 3, kapitola 4, část 2

20. září 2018 v 23:33 | jakeheritagu.deviantart.com |  PonyPasty
Drak si jejího postavení všimnul a přijal ho jako výzvu. Jeho tlama se znovu rozevřela a vydal další uši trhající zavytí. Twilight se pořádně zapřela a sklonila se k třesoucí se zemi. Hlasitě si odfrkla a zadívala se na draka. Po čele jí stékal díky žáru, který obklopoval ji i draka, pot, ale už ji nedokázal srazit z jejího postavení.
V drakově tlamě se zatím hromadila další várka ohně. Twilight věděla, že ho za chvíli na ní vyplivne. Přejela kopytem po zemi a zatnula zuby. Musela si útoky propočítat, musela draka skolit rychleji, než by mohl drak skolit jí. Meč se v magickém sevření pohnul a byl připravený na další zásah.
Kopyta Twilight vyrazila vpřed a rozběhla se k drakovi. Drak vyrazil vpřed hlavou a vypustil tak do světa další inferno.
Oheň opět rozžhnul dlažební kostky a zaplavil tak náměstí neúnosným žárem. Twilight šokovaně vykulila oči, když se k ní plameny začaly přibližovat. Už neměla šanci se plamenům včas vyhnout. Rychle ji dohnaly a celou obalily. Byla pohlcena plameny a upalovala se za živa. Horko se jí skrz kůži dralo až do svalů. Oheň se přes ní přelil a obalil ji pekelnými plameny. V nich se rychle proměnila v popel.
Svět se k ní vrátil zpátky a Twilight zalapala po dechu, jako by právě byla celou dobu pod vodou. Byla dezorientovaná a naprosto jistá, že jí drak právě před chvílí usmažil.
Drak zaklonil hlavu, plameny pomalu olizovaly jeho koutky a připravoval se k dalšímu ničivému útoku.
Twilight vytřeštila oči, když jeho pohyby viděla. Neměla čas na přemýšlení, ať se stalo cokoli, neměla právě čas nad tím přemýšlet.


Oheň vyrazil vpřed a žár pocítila okamžitě. Twilight už nemarnila ani vteřinku a donutila své tělo k pohybu. Jistota k zásahu draka se vypařila stejně rychle, jako přišla, jakmile se kopyty dotkla kostek. Žár jí pálil zezadu a cítila, jak jí chytnul ocas. Zaječela bolestí, intenzivní žár jí pálil kůži a pomalu začal spalovat i maso.
Kopyta jí ale nesla dál. Utíkala před žárem a konečně pocítila příval studeného vzduchu.
Ohlédla se přes rameno a zahlédla siluetu draka pálícího Ponyville mizející v mlze. Pozorovala, jak drak zvedl hlavu do vzduchu Ponyvillu a vydal další otřesný řev.
Jednorožec se však ani na chvíli nezastavil. Běžela tak rychle, jak jen jí to nohy dovolovaly. Tak daleko od draka, jak jen mohla.
Záře ohně mizela v dálce, drakovo řvaní se tišilo a bzučení medailonu se vytrácelo. Brzo už poslouchala jen klapání kopyt o dlažbu, její těžké oddychování, jak se snažila do plic nasát vzduch, který už konečně chladl do svého původního ledového já.
Zastavila se, když dlažba přešla v hlínu. Před ní byla ona malá říčka, která Ponyvillem protékala. Medailon už bzučel jen velmi slabě a už vůbec neviděla plameny náměstí. Jedinou věc, kterou slyšela, byl vzdálený řev draka, který ztratil svou oběť.
Věděla, že musí jít dál. Kdyby jen stála na místě, znamenalo by to jistou smrt. Ať už od těch podivných vojáků nebo od draka, který by přišel na to, kam jeho oběť utekla.
Když se zadívala do proudu řeky, uvědomila si, že má stále svou misi. Musela se dostat k Rarity a ujistit se, že byla v pořádku. Jestli byla u řeky, tak to znamenalo, že byla blízko svého cíle. Také to mohlo znamenat určité bezpečí, místo, kde by se mohla schovat před drakem.
Bez přemýšlení vytáhla mapu a rychle jí prohlédla. Řeka jí mohla dovést rovnou ke Carousel Boutique. Nemusela být pobízena dvakrát. Uložila mapu a meč zpátky do své magie a rozběhla se po proudu řeky.
Čím víc se vzdalovala od řeky, tím tišší byl medailon. Jakmile bzučení ustalo úplně, spatřila povědomý most k Raritinu Boutiqu. Twilight ho rychle přešla, každý krok poznamenaný vrzáním prken.
Z mlhy se vynořila povědomá budova. Twilight šokovalo, v jakém stavu butik byl. Kdyby budovu neznala, neměla by šanci ji rozpoznat.
Několik ozdob z obchodu spadlo a nyní se válely po celém dvorku. Přes okna byla přibitá okna, ačkoli byla na několika místech ve zdi díra, jako by do budovy něco narazilo. Po stěnách se šířila plíseň a budova tak vypadala roky nepoužívaná.
Neztrácela čas a doběhla ke dveřím a věděla, že příjemné ticho mohlo být kdykoli prolomeno. Opřela se kopytem o dveře a snažila se je otevřít. Uvnitř cvakl zámek, který jí říkal, že jsou dveře zamčené. Prohlédla si kliku a nakonec našla i klíčovou dírku.
Bez zaváhání vytáhla klíč s Raritiným cutie markem a vložila ho do zámku. Po rychlém otočení klíčem a cvaknutí se dveře pootevřely. Twilight dveře otevřela a zabouchla je za sebou.
Konečně byla uvnitř známé budovy, pryč od monster a draků, její medailon zticha a mohla se složit k zemi. Zavřela oči a svezla se ke Raritině studené zemi a oddechovala.
Najednou jí pomalu došlo, co se vlastně stalo.
"Já… mohla umřít…" zašeptala si Twilight pro sebe. Viděla to. Kdyby zaútočila na draka, jak to měla v plánu, kdyby se na něj vrhla znovu, drak by jí upálil. Oheň by jí vzal život během několika sekund.
Ale ona se smrti vyhnula. Vyhnula se jí sotva o vlásek. Ta vize…
"Ta vize…" Twilight pomalu otevřela oči a začala si to uvědomovat. "Ta vize byla přesně jako… jako ta, kterou jsem měla se Spikem…"
Pomalu se z lehu posadila a předníma nohama se zapřela o zem.
"Ne… ne, byly rozdílné…" mluvila Twilight pro sebe nahlas, protože chtěla slyšet něčí hlas, i když třeba jen svůj. "Vize mé smrti se objevila vteřinu před tím, než se to stalo… ale ta se Spikem… nebyla to náhlá hrozba… ale kdybych ho tam nechala, už bych neměla šanci ho zachránit."
Twilight zavřela oči a promnula si obličej kopyty. "Co se to děje… Nic z tohohle… nic z tohohle nedává žádný smysl." Zavrtěla hlavou a její tělo se zatřáslo. Cítila, jak se jí v koutcích očí tvoří slzy.
Během tohoto dne se málem setkala se smrtí víckrát, než kdykoli jindy v životě. Ještě nikdy se tak nebála o své vlastní bezpečí jako teď, když na ní konečně dolehla gravitace její situace. Předtím s sebou měla Spikea, předtím musela ochraňovat jeho, předtím nebyla sama.
Ale nechala Spikea za sebou. Nechala ho tam, kde to bylo… kde to bylo bezpečné.
"Musím… musím najít ostatní…" promnula si Twilight znovu obličej a třásla se, když se snažila zadržet vzlykání. "Musím… najít Celestii… to je má… má povinnost." Donutila se tomu opravdu věřit. "Jsem nositelkou Elementu Magie… spojuji harmonii dohromady." Zhluboka se nadechla a její srdce se konečně uklidnila.
"…Rarity?" zvolala Twilight potichu a zvedla hlavu, aby se mohla po butiku rozhlédnout. Až teď si uvědomila, že budova byla tak temná, že nic neviděla.
Zvedla kopyto a dotkla se jím přívěsku. Rozsvítilo se známé světélko a Twilight konečně spatřila vnitřek obchodu.
Všechno vypadalo naprosto zničeně. Většina zrcadel byla popraskaná nebo rozbitá, manekýny byly roztrhané na cáry, šaty a závěsy se povalovaly všude po podlaze. Kdysi nádherný butik byl nyní v troskách.
"Rarity!" zvolala Twilight tentokrát hlasitěji a rozhlížela se po obrovské předváděcí místnosti. Budova vydávala různé zvuky. Nezdálo se, že by bílý jednorožec kdy spatřil, co se z jeho domova a byznysu stalo. Bezpochyby, protože Rarity by se okamžitě pustila do úklidu.
Twilight se vyhoupla na nohy. Jakmile se však tak stalo, okamžitě zase padla k zemi. Jakmile její hrudník dopadl na zem před zbytkem těla, zasyčela bolestí.
Váhavě pozvedla přední nohy a zvedla své tělo, aby se mohla podívat na své zadní nohy. Spatřila náznak rudé barvy táhnoucí se po celé jejich délce. Ačkoli to prvně necítila, dokázala si to nyní uvědomit.
Žár ohně jí popálil nohy.
Nebyly to vážné popáleniny. Mohla nohama hýbat, a při troše opatrnosti s nimi dokázala i chodit.
Znovu se postavila, ale tentokrát si pohlídala, kolik váhy přenesla na zadní nohy. Zakřenila se nad bolestí, která projela jejíma nohama, ale unesly jí. Opatrně se vydala hlouběji do butiku a snažila se si na bolest zvyknout.
Trosky jí křupaly pod nohama. Nevěděla, co hledá, ale chtěla najít nějaké stopy toho, co se v butiku stalo.
Když se probrala u sebe doma, bylo všechno v pořádku, až na to že byla uvnitř zamčená a zabouchaná. Ale v butiku se muselo stát něco vážného. Twilight nenacházela žádné škrábance nebo řezy, které by zanechávaly ty příšery venku. Zajímalo jí, jestli se do obchodu dostalo něco jiného a napadlo Rarity.
"Prosím, Rarity, buď v pořádku…" řekla si Twilight potichu pro sebe.
Posouvala světlem sem a tam a snažila si v místnosti všechno prohlédnout. Světlo narazilo na tři zrcadla, před kterými kdysi stáli poníci v šatech, které si zrovna zkoušeli. Překvapivě tohle byla ta nejzachovalejší zrcadla v celé budově, bylo na nic jen pár prasklinek.
"A hele, tady něco je," řekla Twilight, ale hlas stále držela tlumený, když prošla kolem zrcadel. Když došla k výstupku, všimla si na zrcadle kusu nějakého papíru připevněného kusem lepicí pásky. Vzala papírek do magie a přitáhla si ho k sobě, aby si ho mohla přečíst.
Byl stále večer té chladné zimní noci. Už jsme v chatě zbyli jen my dva, uvězněni v lese, zatímco venku řádil blizard. Stále jsem přemýšlel o událostech, které nás sem zavedly, jen abych se tomu stále divil, že k tomu opravdu došlo.
"Na, tady, to tě zahřeje," přelil se přese mě Danielův hlas a přejel mi mráz po zádech. Podívala jsem se na hrnek horkého kakaa, které uvařil, a které mi nyní podával svou magií. Zvedla jsem kopyta, hrnek si vzala a on pustil.
"Děkuji," zavrkala jsem, ačkoli jsem nechtěla. Trochu jsem se při usrkávání kakaa začervenala. Jako bych znovu byla ta malá zamilovaná klisnička ve školních letech.
"Za málo," zamrazilo mě znovu v zádech. Hřebec se potom vedle mě posadil a já zčervenala ještě víc. Jeho boky byly tak blízko, že jsem cítila, jak se otírali o moje. Chtěla jsem mu odporovat, ale oheň v mém těle toužil po jeho objetí.
Když jsme byli takhle v chatě sami dva, nevěděla jsem, co si mám myslet. Jediné myšlenky, které se mi honily hlavou, byly možnosti, jak by mě mohl tu noc udělat svou, každá scéna peprnější než ta předchozí. Můj obličej by pomalu mohl ozařovat potemnělou chatku.
"Vypadáš, že mrzneš. Zahřeju tě," mluvil Daniel jemně a přitáhl k nám deku. Za chvíli jsem ležela zabalená v dece vedle hřebce, díky kterému se mi plašilo srdce. "Nemohl bych se sebou žít, kdybych nechal tak mladou klisnu nastydnout."
Ach Princezno, jeho slova byla jako elektřina.
Musela to být stránka jednoho z Raritiných románů. Ráda se ponořovala do podobných směšných příběhů, peprných dialogů a namačkaných dějů, které nutili dva poníky, kteří se sotva znali, se do sebe zamilovat; pokaždé s nějakým překvapením uprostřed a, co se Rarity tolik nelíbilo, časté vyústění v smrt jedné hlavní postavy na konci.
Twilight zajímalo, co ta stránka dělala přilepená na Raritině zrcadle. Ať už byl důvod jakýkoli, Twilight stránku schovala do své magie. Otočila se zpátky k zrcadlu.
Medailon začal bzučet a Twilight zaječela a uskočila od zrcadla. Ze zrcadla se na ní koukala obrovská stínová postava s červenýma očima.
Její zadní nohy narazily na převrácený stůl a upadla. Spadla dozadu a hlavou se praštila o zem. Zasípala bolestí, rychle vstala a okamžitě začala mnout potlučené místo. Ale bzučící medailon jí opět vrátil smysly a rychle se postavila na nohy a obrátila k zrcadlu.
Bytost zmizela tak rychle, jak se objevila. Twilight hluboce oddechovala a všimla si, jak rychle její srdce tlouklo. Ať už postava byla cokoli, byla větší než normální poník. Jako by byl tento poník skoro tak vysoký, jako samotné princezny.
Twilight nastražila uši, když zjistila, že její medailon stále bzučí. Rychle se rozhlédla, ale nespatřila žádnou bytost, která by bzučení mohla vyvolat.
Za Twilight hlasitě prasklo dřevo a Twilight znovu vyskočila. Otočila se k předním dveřím a spatřila hlavu sekery, která se probila skrz.
"Ale ne! Jedna z těch věcí ví, že jsem tady!" zaklela pro sebe nahlas a začala ode dveří ustupovat. Rozsvítila roh a vytáhla z magie svůj meč.
Hlava sekery byla z dveří vytažena a místo ní zela ve dveřích obrovská díra. Sekera se probila skrz ještě jednou a všude začaly létat třísky. Sekera se zabodla ještě jednou, díra ve dveřích s každou ránou větší.
Twilight pořádně zatnula zuby a připravovala se na vpadnutí příšery.
Zvuk tříštění dřeva se nesl celou místností, jak sekera rozbíjela dveře. Twilight si přikryla obličej, když jí kolem nosu začal létat prach a třísky. Zakašlala a znovu ucouvla a otočila se směrem, kde před chvílí byli vchodové dveře.
V butiku se najednou rozlehlo klapání železných bot. Twilight si nyní mohla příšeru prohlédnout, když byla osvícena světlem přívěsku. Kusy tlejícího masa s občasnou viditelnou kostí, těžká a stará zbroj na těle, statná oboustranná sekera v puse. Určitě vypadala jako jedna z těch bytostí, které teď zaplavovaly město.
Každým krokem se blížila k Twilight. Nebyla žádná cesta okolo a bylo vidět, že příšera je na misi. Na misi po její krvi.
Bytost pusou zvedla svou obrovskou sekeru, aby mohla zasáhnout Twilight. Twilight ale hbitě uskočila a dostala se tak z jejího dosahu. Sekera zasáhla přesně tam, kde před vteřinou stála. Zarazila se u boku bytosti a koncentrovala svou magii. Poručila meči, aby se mocným švihnutím zabodl přímo do příšery. Meč letěl vzduchem přímo ke svému cíli.
Zvuk dvou po sobě přejíždějících kovů se rozlehl po butiku. Twilight si tiše vynadala, zasáhla zbroj příšery. Ta na sobě neměla ani škrábnutí.
Bytost zvedla sekeru ze země a začala se otáčet k dalšímu útoku na Twilight.
Twilight si bytost rychle prohlédla a snažila se v brnění najít nějakou škvíru. Zbroj byla na poníka upevněná natěsno. Nejvíce místa bylo kolem obličeje. Helma zakrývala celou hlavu a můstek nosu, ale oči a pusa byly úplně bez ochrany. Twilight zanadávala svému štěstí, že měla tak málo prostoru, a ještě tak špatně přístupného.
Sekera prolétla vzduchem a Twilight uskočila. Cítila, jak díky síle kolem ní zavířil vzduch, ale sekera se opět zabodla do země. Twilight pozvedla svůj meč a položila jedno kopyto na držadlo sekery. Jak se bytost snažila sekeru vytáhnout, tak jí Twilight bránila a držela jí na místě.
Bytost pustila čepel a pozvedla hlavu. Doširoka otevřela tlamu a z krku se ozvalo zavrčení. Vyrazila vpřed a snažila se zakousnout do jednorožce.
Meč se zabodl rovnou do pusy bytosti. Twilight ani na okamžik nepolevila, meč projel skrz sval i kost a zabodl se do příšery až po jílec
Ozvalo se ohlušující zasténání a Twilight uskočila. Bytost se snažila osvobodit, ale jen do sebe meč zabodávala hlouběji. Z pusy a otvorů v brnění se začala řinout krev. Twilight se na tou scénou znechuceně zašklebila a musela si dát kopyto před pusu. Sten jako by se jí zabodl až do duše, když si uvědomila, že to všechno vědomě bytosti provedla.
S posledním skřekem se bytost svalila na bok. Pod tělem se rychle vytvořila kaluž krve, která se řinula ze všech možných otvorů.
"Odpusť mi…" Twilight zavřela oči a zašeptala svou omluvu. Spolkla svou nevolnost a opatrně k bytosti došla. Pořád ten meč potřebovala, ale nyní byl meč zabodnutý v další bytosti, kterou zabila.
Twilight nastražila uši. Něco se dělo. Něco slyšela, ale nebylo to bzučení jejího medailonu. Ne, tohle přicházelo ze samotného města. Zvuk, který poznávala.
Byla to siréna.
V Ponyvillu se spustila siréna. Twilight se podívala na rozbité vchodové dveře, za kterými se svět zahaloval do temnoty. Temnota se šířila otevřenými dveřmi a začala pohlcovat vnitřek butiku, zatímco siréna zesilovala.
"C-Cože?" vyjekla Twilight a snažila se ucouvnout před temnotou, která nyní požírala tento domov. Twilightin přívěsek párkrát zablikal a pak zhasnul.
"Ne! NE, NE, NE, NE, TEĎ NE!" Twilight se snažila na přívěsek znovu ťuknout. Světlo se však znovu neobjevilo a Twilight se nacházela v naprosté tmě. Chtěla křičet, ale z krku se jí nic nevydralo.
Svět kolem ní se měnil, cítila to, slyšela to. Tělem jí projela vlna strachu, když slyšela, jak se kolem ní něco plazí.
Byla v temnotě sama. Dokonce i zvuky civilizace utichaly, křik sirény se postupně vytrácel, až se nakonec ztratil úplně.
Její svět byl mrtvolně tichý.

Originál ZDE
Předchozí ZDE
Následující COMING SOON
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám na tento blog a na stránku Pixelaria. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.