STOP!
Jsi tu poprvé, nebo jsi ještě nečetl pravidla? Tak mazej nejdřív SEM!

Vyžle

25. září 2018 v 19:19 | Mysterpasster |  CZ Creepypasty

Upozornění! Zaslaná creepypasta! Nechci vidět žádné nenávistné komentáře! Pouze konstruktivní kritiku! Nenávistné komentáře budou bez ohlášení mazány!


Asi každý zná hru Outlast. Ve druhém díle této rádoby hororové hry končíte ve vesnici náboženských fanatiků neboli v sektě. Ono když se to hraje, tak je to celkem zábavné. Ovšem když v jedné sektě žijete, už to taková sranda není.
Narodil jsem se do jedné vcelku zvláštní sekty. Byli jsme nenásilná skupina. Poměrně daleko od civilizace. Nikdo si nás moc nevšímal, nebylo vlastně ani proč.
Teď si možná říkáte, proč když jsme vlastně sekta, tak nejsme násilní, ani se k nám moc lidí nehlásí, tak proč sekta. Je to celkem jednoduché. Každá rodina, která vstoupí do sekty, musí přijmout jeden ze smrtelných hříchů a vyhýbat se mu celý život, ať už by hrozilo cokoliv. Trestem za protivení se tomuto zákonu je smrt.
V osmnácti se může každý rozhodnout, kterému hříchu se chce vyhýbat. Mně brzo bude osmnáct, budu se muset rozhodnout, kterým zákonem se chci řídit. Já sám jsem se narodil právě v rodině, která se rozhodla vyhýbat hříchu obžerství. Nikdo nespecifikoval, kolik si toho dáš na talíř, ale nesmíš být tlustý ani hubený, ve zkratce musíš být vyžle.
Být v dospělosti vyžle ještě není takový problém. Spíš jako v dětství. Asi každý si jako malý pochutnával na sladkostech. To jsme ale my nemohli. Byl to moc velký risk. Můj bývalý kamarád Jeff měl moc rád sladkosti, tak už asi víte, proč bývalý. Cpal se tak moc, až překročil limit tloušťky.
Přišli si pro něj. Nevím, jak moc musel trpět, ale druhý den ráno jsme ho našli před domem plného cementu.
Když jsem přežil nástrahy dětství, přišla na řadu puberta. I když jsme žili od civilizace, mohli jsme chodit do měst. Psát si zprávy. Problém bylo srovnat se se svou váhou nebo si najít polovičku. V podstatě to šlo jen v sektě.
I přes to všechno bych to za nic nevyměnil. Vím že to zní bláznivě. Vždyť bych jen trochu ztloustnul a zabili by mě. Když ale v tomhle režimu vyrůstáte odmala, zvyknete si na to. Později si i možná najdete holku. Mně se to sice ještě nepovedlo, ale mým kamarádům ano, takže je to možné.
Proto jsem se i rozhodl zůstat v této sektě a konkrétně v téhle skupině nadosmrti. Později jsem se měl dostavit před komisi, abych sdělil své přání zůstat v téhle skupině. Vše probíhalo hladce a brzo mě pustili a mohl jsem žít svůj dosavadní život. Nyní žiji se svou rodinou v poklidu. Našel jsem si práci zubaře. Vše šlo krásně, život plynul.
Jenom jedna věc mi po čase začala vadit. Tloušťka jiných lidí. Byli tak nechutně tlustí, no hrůza. Jednou jsem dělal rutinní prohlídku jednomu chlápkovi. Vše šlo, jak mělo, když ale slezl z křesla, podivně se na mě podíval.
"Děje se něco?" zeptal jsem se.
"Ehm... bez urážky, nikdy jsem si nevšimnul, že jste tak hubený," odpověděl.
V té chvíli se ve mě vzedmula vlna naprostého odporu a nenávisti. On mi říká, že jsem strašně hubený, a přitom on je tak nechutně tlustý. Pro nás ze sekty to byla nejhorší možná urážka.
"Vypadněte!" vykřikl jsem.
Chlap trochu zmateně odešel z ordinace. Když jsem šel domů, pořád jsem si připomínal tu scénku v ordinaci. Ani v noci jsem na to nepřestal myslet.
Druhý den jsem vešel do práce. Najednou jsem si všiml, jak se na mě všichni dívají stejným pohledem jako ten hnusný a tlustý chlap. Věděl jsem, co si o mě myslí. Předtím jsem si toho nikdy nevšiml. Jako bych najednou prozřel. Myslel jsem si, že je to všem jedno, ale nebylo.
Snažil jsem se na to nemyslet a normálně dál operovat, ale osud tomu zkrátka nechtěl. Jeden pán měl opět rutinní prohlídku, nic extra zvláštního. Měl menší kaz. Chystal jsem se ho vyvrtat vrtačkou. Když jsem ale zvedl ten nástroj, něco se ve mě vzedmulo.
"Tak budete vrtat, nebo ne," rozčílil se pán. V tu chvíli jsem neváhal ani sekundu. Dveře byly celkem dost odhlučněné. Došel jsem k nim a zavřel je. "Co to děláte?!" zeptal se chlap.
"Jen vám trochu poupravím vzhled," odpověděl jsem klidně a s těmi slovy jsem rychle popadl vrtačku a vrazil jsem mu ji do břicha. Nestihl se ani pohnout. Vím, zní to dost klišé, ale byla to celkem úleva zabít toho chlapa.
Někdo by zase mohl podotknout, že popíchnutí nebo jak tomu chcete říkat, nemůže člověka dostat do stavu vraždící agónie. No, vás možná ne, ale já byl vychován trochu jinak.
Utekl jsem z ordinace oknem. Bude jim chvíli trvat, než zjistí, co se stalo. Došel jsem do naší vesnice. I brzo po poledni tam bylo rušno. Na takovém improvizovaném náměstí bylo pódium.
Šel jsem přímo k němu a postavil jsem se na něj.
"Vážení pánové i dámy. Včera jsem operoval jednoho pána. Taková normální prohlídka, ale tentýž pán, kterého jsem vyšetřil, mě nazval vyžletem!" křičel jsem. Davem to ohromně zašumělo. "Myslel jsem si, že to dokážu obejít, ale najednou jsem si všímal, jak se na mě dívají jako na nějakého vyvrhele, jako na vyžle. Už toho bylo dost. Jednoho takového jsem dneska zabil!" davem to zase ohromně zašumělo. "Než mě ale odsoudíte. Měli byste vědět, jaký to je slastný pocit. To, jak se na nás dívají musí přestat!" křičel jsem. Dav změnil svůj ohromený postoj najednou souhlasně křičeli. "My žili podle Boha, my bychom se na ně měli dívat shora!" křičel jsem a dav už skandoval. "Podle Boha přijde Soudný den a jen čistí zůstanou. Ti čistí jsme my. A tohle je Soudný den, ukážeme jim kdo jsou ti správní. Pojďte, bratři a sestry, ukážeme jim!" křičel jsem. Dav souhlasně se mnou.
Šel jsem jako první a za mnou celá vesnice.
"Další oběť takzvaného vyžlového vraha," hlásil moderátor v televizi. "Dnes brzo nad ránem byla nalezena další oběť vyžlového vraha. Jako obvykle byla nalezena s vypáraným břichem. Dodnes se zná podoba jen jednoho z vrahů, ale policie varuje, že je jich víc. Dnes je jenom jasné, jaký je s největší pravděpodobností další země, kam mají namířeno. Malá země v Evropě, Česká Republika.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 25. září 2018 v 19:39 | Reagovat

máš výborný blog, zvu tě i na svůj, dík :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
UPOZORNĚNÍ: Creepypasty jsou pouze smyšlené příběhy. Nenesu žádnou odpovědnost za vaše počínání po přečtení.
Creepypasty náleží jejich vlastním autorům, já je pouze přidávám nebo překládám.
Děkuji za pochopení
Překlady dávám na tento blog a na stránku Pixelaria. Pokud někde naleznete naprosto stejný překlad (doslova stejný), prosím, abyste stránku/blog nahlásili a řekli mi o tom. Pokud naleznete stránku, která se vydává pod JasTheLazyElf a je jasné, že to nejsem já nebo máte pochybnosti, prosím, řekněte mi o tom.